Brodek u Konice je nejvýše položená obec na Konicku. Leží v nadmořské výšce 613 m s nejvyšším vrcholem Babylon čnícím do výše 676 m. Jméno Brodek je zdrobnělina od slova brod – bývala v těchto místech bažina.

První písemná zmínka o Brodku je v Olomouckých půhonech z roku 1575. Tehdy vladykové Matyáš Frydrych a Kryštof Laškovský ze Švábenic a na Rakové prodali Brodek, Dešnou a Lhotu opatu premonstránského kláštera hradišťského Kašparovi. Poněvadž byl Klášter zadlužen, prodal nový majitel tyto obce již příštího roku Hanuši Haugvicovi z Biskupic, Račic a na Chropyni, zemskému to hejtmanu moravskému. Později patřil Brodek k panství konickému a šebetovskému.
Na starém pečetítku měl Brodek ve znaku strom a pod ním radlici pluhu. Největšího rozmachu nabyla obec v roce 1890, kdy zde bylo 257 domů a 1647 obyvatel. Dešná byla do padesátých let dvacátého století obcí samostatnou, nyní je součástí Brodku. V písemných dokladech se objevuje už v roce 1353 pod jménem Destny. Jméno obce se v průběhu let měnilo až do roku 1872, kdy dostalo dnešní podobu. Největšího rozkvětu dosáhla obec v roku 1890. kdy měla 121 domů a 758 obyvatel.
K obci patří ještě Lhota u Konice. Její jméno je odvozeno od slova lhůta – lidově lhota. Poprvé v dějinách se objevuje jméno Lhota roku 1379, kdy Sulík z Konice dal panství konické s Kněží Lhotou vepsat do zemských desek bratřím Kropáčovým z Holštejna. Od té doby měla obec s panstvím konickým stejné dějiny.
Jak je vidět z názvů obcí, všechny byly dříve české. To vše byla pravda do třicetileté války(1618-1648), která byla pohromou pro zapadlý horský kraj. Hladem, epidemiemi a válečnými útrapami ubylo obyvatel. Mnoho usedlostí v některých vesnicích bylo pustých. Dochází ke kolonizaci německým obyvatelstvem. Vznikl tzv. „německý ostrůvek“, který čítal šest obcí – Skřípov, Dešnou, Lhotu, Runářov, Labutice a Brodek u Konice. Kolonizace kraje pokračovala i v 18. a 19. století. Tak se stalo, že koncem 19. století žil v obcích brodeckého ostrůvku jen nepatrný zlomek Čechů. Tehdy začíná záměrná a plánovitá germanizace, která končí až v roce 1945. V prvních poválečných letech byly obce osídleny českými obyvateli převážně z nejbližších obcí.