Skalnaté návrší, které vybíhá vysoko nad koryto řeky Vltavy, bylo osídleno dávno před vznikem nestarších částí dnešního hradu a zámku. Prvotní osídlení zámeckého návrší pochází z doby bronzové.

Původní gotický hrad založili někdy před rokem 1250 páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců s erbovním znakem pětilisté růže. Po vymření pánů z Krumlova v roce 1302 zdědili hrad příbuzní Rožmberkové. Rod Rožmberků zde sídlil až do roku 1602. S jejich jménem a třemi staletími vlády je spojena doba největšího rozkvětu hradu i města. Ve druhé polovině 16. století získal hrad podobu monumentální a honosné renesanční rezidence. V této době představovali vladaři rožmberského dominia přední osobnosti české šlechty, vzdělané humanisty, mecenáše kultury a umění, schopné politiky, zaujímající nejvyšší úřady v Království českém.

Roku 1602 koupil krumlovské panství císař Rudolf II. Habsburský. Císař Ferdinand II. Habsburský pak věnoval královský majetek knížeti Janu Oldřichovi z Eggenberku, představiteli rakouského knížecího rodu. Až ve třetí generaci tohoto rodu, zásluhou osobnosti Jana Kristiána I. z Eggenberku, lze sledovat od šedesátých let 17. století intenzivnější hospodářský, stavební a umělecký ruch a zámek Český Krumlov se vymanil z provinční zaostalosti, hospodářské a umělecké stagnace po období třicetileté války. Jan Kristián I. z Eggenberku vytvořil z Českého Krumlova reprezentativní barokní sídlo.

Eggenberkové vymřeli bez potomků v roce 1719 a na Krumlov přišla nová rodová dynastie - knížecí rod Schwarzenberků. Již ve druhé generaci tohoto rodu se projevila tvůrčí osobnost knížete Josefa Adama ze Schwarzenberku. Obratný a podnikavý hospodář a velký milovník umění se zasloužil o velkorysou přestavbu zámeckého areálu. Příklonem ke kultuře císařské rezidence ve Vídni byly stavební realizace i kulturní život na zámku obohaceny o kulturní podněty evropského významu. Již koncem 18. století a pak zejména v 19. století se projevila vleklá umělecká i ekonomická stagnace a po polovině 19. století zámek Český Krumlov ztratil roli hlavního rodového sídla krumlovsko-hlubocké větvě Schwarzenberků a nebyl ani ve 20. století pravidelně obýván.

V roce 1947 byl schwarzenberský majetek včetně Českého Krumlova převeden do českého zemského vlastnictví a po zrušení zemského zřízení se od roku 1950 stal majetkem Československého státu.

Zámek nabízí několik prohlídkových tras: I. a II. prohlídková trasa, Zámecké barokní divadlo, Zámecké lapidárium a Zámecká věž.