Archeologické naleziště, nejstarší zaznamenaný pobyt člověka na našem území, naleziště vzácné reliktní květeny. Bradlo tithonského vápence, ve kterém jsou vyvinuty povrchové i podzemní krasové jevy, z nichž nejvýznamější je jeskyně Šipka.

Nejvýznamnější místo Národního sadu na severním svahu Kotouče, které proslavilo Štramberk ve vědeckém světě. Hlavní chodba (původně krápníkové) jeskyně je 45m dlouhá, komín měří 7m. V letech 1879 - 1887 zde prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, gymnazijní profesor z Nového Jičína. Ve čtvrtek 26. srpna 1880 nalezl u výklenku chodby Jezevčí díra v popelu ohniště asi 1,4 m hluboko zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte později nazvanou "Šipecká čelist". Na památku této významné události byla na stěně jeskyně umístěna v roce 1922 pamětní deska K. J. Mašky od akademického sochaře Františka Juráně.
Jeskyně Šipka se svou romantickou atmosférou a četnými nálezy kostí zvířat (jeskynní medvědi a lvi, mamuti, srstnatí nosorožci aj.) inspirovala chlapce Zdeňka Buriana k představám pravěkého světa, které v pozdějších letech ztvárnil v uměleckých rekonstrukcích.