První písemná zmínka o obci je z roku 1323. Dnes nenápadná ves, ležící vpravo u silnice Znojmo-Vranov n/D., má za sebou bohatou a zajímavou historii a ve své době nebyla obcí nevýznamnou. Prní zmínka o ní pochází z 28.září 1323 v listíně krále Jna Lucemburského, kterou mění s panem Jindřichem z Lipé statky Vranovské, za statky Tachovské v Čechách. Německy byla obec zvána Edenthurn. Dne 22. ledna 1406 a následně roku 1407 dochází k majetkovým plněním mezi Kunkou, vdovou Petrovou z Vracovic a jistým Přechem z Kojetic a zdá se, že v té době byly Vracovice místem samostatným. Jinak však obec vždy patřila k panství vranovskému, o čemž je další doklad z roku 1515, kdy je prodal Albert Bítovský z Lichtemburka pánu Artlebovi z Boskovic. Tady je zajímavostí historická zmínka o tom, že v roce 1516 byla obec nalezena pustou. Později náležely do majetku Nového Hrádku, jak patrno z listiny pocházející z r.1618 a tehdy se připomíná v obcei dvůr a tvrz. Obyvatelstvo bylo převážně německé a přílií českého žilvu je spojens obdobím po třicetileté válce, kdy tu bydlelo 28 °/o českého obyvatelstva. Ve století XVII. je obec opět převážně německou, teprve kolem roku 1900 se počty obou národností vyrovnávají. Kaple sv. Michala Archanděla, postavená r. 1761, k níž byla r. 1802 přistavěna sakristie, chovala do rl 1874 nejsvětější svátost. Ke Vracovicím však patřili dobově významné osady a stavby, dnes zaniklé. Na mapě Moravy z roku 1818 je zanesena v lesích mezi Olbramkostelem a Vracovicemi bezejmenná zřícenina hradu. Historie však o tomto zajímavém místě má málo informací. Patrně r. 1239 založil v těch místech vranovský purkrabí Vilám Šenk hrádek, nazvaný po něm Šenkenberk. Dalším vlastníkem tohoto sídla, s malou vsí okolo, byl Jindřich ze Šenkenberka, který je v listině krále Jana Lucemburského takto jmenován a v pozdějších majetkových posunech jmenován ještě v letech 1337,1338 a1343. Název pak zmutoval k podobě Šimberk, ve které je znám dodnes. Od r. 1353 do 1370 pak existují doklady o častějším střídán držitelů místa. Pak následuje třicetiletá pomlka a pokračují změnami z let 1406 a1418. Dále už prochází Šimberk dějinami jako místo zpustlé i se vsí, jak patrno z dokladů počínajících se rokem 1517. Domněnka o zničení hradu za války Matyáše Korvína s Jiřím Poděbradským není splehlivě prokázána. V oklé jsou ještě připomínány osady Hypice, Telčice a Vlkov, později zaniklé. Významým sídlem byla ještě Bažantnice, místo později (1923) spojené katastrálně se Šumnou. Před první světovou válkou byly Vracovice obcí ryze zemědělskou a v místě pracoval ještě lihovar a později mlékařské družstvo a záložna. V r.1935 přišlo k volbám 150 občanů a své hlasy rozdělili Sudetendeutsche Partei (75), Bund der Landwirte (41) a česká Agrární strana obdržela 15 hlasů.

*

Památky:

• Kaple svatého Michala, na návsi z roku 1761, kulturní památka, Vracovice
• Socha svatého Jana Nepomuckého, u školy ve středu obce, Vracovice
• Silniční most, kulturní památka, Vracovice
• Zámeček, kulturní památka, Vracovice
• Boží muka, na malém kopečku u silnice do Milíčovic, kulturní památka, Vracovice
• Boží muka se 14 obrazy před usedlostí kovářského mistra Herziga (č.p. 21), kulturní památka, Vracovice