Obec Vémyslice leží 6 km jihozápadně od Moravského Krumlova ,v malebném údolí řeky Rokytné. Již na hranicích katastru leží vrch Tanárka(391 m n.m.). Katastrální území, má rozlohu 1231 ha. Území obce je využíváno zemědělsky nebo je zastavěno. Území obce je výškově členité, střed obce leží v nadmořské výšce 280 m.
V obci je základní škola, mateřská škola . Je zde také pošta a lékařská ordinace.

Přesné datum vzniku Vémyslic není známo. I když osídlení je zde prokázáno již v dobách před 12 000 lety, vznik osady spadá nejspíše do 11., ale pravděpodobněji dvanáctého století. První písemná zmínka o Vémyslicích pochází z roku 1234 , kdy byla část již existující obce darována klášteru v Tišnově. Jméno vzniklo zřejmě podle jména vůdce, který sem přivedl první osadníky – Vojemysl -, a jeho podoba se v průběhu staletí několikrát měnila. Současný název - VÉMYSLICE - je platný od roku 1925.

Obec se již od počátku rozvíjela jako jedna z nejvýznamnějších v okolí, což výrazně podporovala vrchnost z Tišnova, která jí udělovala rozsáhlá privilegia, a dokonce vymohla roku 1556 její povýšení na městečko. Nespornou zajímavostí je, že v obci zřejmě neexistovala robotní povinnost, a to prokazatelně minimálně od roku 1547 , tedy více než 300 let před jejím zrušením v Čechách. Úpadek ekonomiky a tím i postavení městečka v oblasti v období třicetileté války a časté konflikty mezi klášterem a představiteli obce po ní, vedly k odprodeji obce. Roku 1750 se tak obec dostává do majetku Lichtenšteinů, kteří ji přičlenili ke svému rozsáhlému panství moravsko- krumlovskému . I když městečko v té době patřilo mezi velké osady, mělo 110 domů a 547 obyvatel, jeho výsadní postavení v oblasti se tím téměř zhroutilo. V 19.století prodělalo několik povodní, požárů a epidemií, přesto dokázalo provést rozsáhlou rekonstrukci kostela a radnice. Zmíněné povodně a požáry pak vedly k založení dobrovolného hasičského sboru roku 1893 . Za první světové války se městečko proslavilo vznikem tzv. zeleného kádru , což byla početná skupina dezertérů, kteří se zde během války skrývali. Mohutný rozvoj nastal po vzniku samostatné republiky. Počet obyvatel tehdy dosáhl čísla 934 , z toho 926 čechů a 6 němců. K nejvýznamnějším počinům patřila přestavba radnice, výstavba nové školní budovy, sokolovny, českobratrského kostela, hasičské zbrojnice a jiných objektů, zřízení policejní stanice, polikliniky a pošty a samozřejmě oprava komunikací a elektrifikace. Mnohé z těchto projektů zaštiťovala vlastní obecní záložna.