Název obce Těšetice pochází od osobního jména Těšata. Do roku 1260 vlastnil Těšetice Jindřich z Dobelic, který dne 25. února 1260 daroval svůj dvůr v Těšeticích Louckému klášteru za roční plat dvou hřiven.
Od této doby přecházely Těšetice až do roku 1620 do rukou různých majitelů. Po roce 1620 byly panu Pertoltovi Bohobudovi z Lipého skonfiskovány a v roce 1625 i se statkem krumlovským, k němuž připadly, prodány knížeti Gundakarovi z Lichtenštejna.
Po třicetileté válce byla osada sice německá, ale měla značnou českou menšinu. V osadě bylo tehdy 16 lánů, 4 domy osedlé, 3 nově pusté a 26 starých pustých. Rolí nově obdělaných bylo 110 měr, rolí starých pustých 1562 měr a vinic starých pustých 144 měr.
Poddanské poměry: Těšetice platily o sv. Jiřím a sv. Michala 43 zlatých a 57 krejcarů, dávaly 32 slepic, 167 vajec a týdně robotovalo: 11 sedláků po 3 dnech se 2 koňmi, 4 půlláníci po 3 dnech s 1 koněm a 19 čtvrtláníků po 3 dnech pěšky.
Že byla osada poněmčena teprve v pozdních dobách dosvědčují některá česká jména tratí, jako například : Nádavka, Holitška, Sadky a Hájky. Rozloha obce 676 ha, skoro vesměs plodné půdy. Obecní pozemky měly v roce 1896 22 ha výměry. Roku 1673 byla prý pole pustá a ves téměř liduprázdná. V roce 1772 měla obec 337 obyvatelů, v roce 1834 v 68 domech 436 obyvatelů, v roce 1890 v 89 domech 516 obyvatelů a v roce 1900 498 obyvatelů, zemědělců většinou německé národnosti.