Suchohrdly u Miroslavi se 460 trvale žijícími obyvateli se nacházejí v blízkosti hlavní trasy Brno - Znojmo, 40 km jižně od Brna. Rozprostírají se na katastrálním území o výměře 1 472 ha. První písemné zmínky o obci se datují k roku 1360, kdy jsou uváděny jako tvrz jménem Sucherle.

Fara byla v obci od 14. století. Osada pustla stálým střídáním majitelů. Hlavní výnos panství tvořila v té době těžba dřeva a honitba. V roce 1663 zažila zdejší krajina překvapující vpád Turků a Tatarů. Mnoho obyvatel přežilo jen díky útěku do hlubokých lesů v okolí. Nicméně toulavé loupeživé hordy a místní zloději dokonali dílo zkázy, obec úplně zpustla. Postupně byla obnovena, kostel sv. Markéty však až v roce 1806. Na zdejším statku žili rodiče T. G. Masaryka, jeho otec zde pracoval jako kovář. Více pracovních příležitostí zdejším občanům přinesla železnice, vybudovaná roku 1870.

Německá škola byla v obci zřízena již roku 1778 v budově dnešní mateřské školy. Česky se začalo vyučovat od roku 1919, v nové, dnešní budově od roku 1925. V obci kdysi Češi tvořili nejnižší sociální vrstvu, úředně jich bylo jen deset procent z celkového počtu obyvatel. Vedení místního statku i všichni sedláci byli Němci. Karta se obrátila teprve po vzniku samostatné Československé republiky, poměry mezi oběma národnostmi se však postupně srovnaly.

V letech normalizace byla obec odlehlou městskou částí Miroslavi. Došlo k všeobecnému útlumu rozvoje obce a k odlivu obyvatel. Z městské periferie se opět stala samostatná obec Suchohrdly u Miroslavi dne 1. ledna 1990. Přes skromné počáteční podmínky byla v obci hned v roce 1990 obnovena výuka na základní škole. Dokončila se výstavba vodovodu, obec byla plně telefonizována a plynofikována, začaly se budovat rodinné domy. Svou činnost obnovilo myslivecké sdružení.

V obci i nadále aktivně působí Tělovýchovná jednota, zejména oddíl kopané, ZO Českého svazu chovatelů, ZO Českého svazu zahrádkářů, místní pobočka Moravského rybářského svazu, Suchohrdelské ženy, Sbor dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení Kačenka.