Nevelké jihomoravské město se třemi tisíci byvateli, leží přibližně 45 km jihozápadním směrem od Brna. Místo je písemně doloženo od roku 1222, kdy český král Přemysl Otakar I. a jeho manželka Konstancie potvrdili písemnou listinou věnování vinného desátku rajhradským benediktinům. Neoficiální zprávy hovoří o tom, že miroslavští vinaři řídili práce při zřizování vinic v okolí Znojma, což bylo zhruba o tři století dříve. O starých vinných druzích máme jen málo zpráv. Jedna z nich hovoří o Weinberger Ochsenblut (weinperská volská krev). Bylo to prý velmi dobré červené víno, podobné dnešní Frankovce, které se velmi dobře prodávalo do Vídně. Dnes dosahuje zdejší vinařství jihomoravské špičky, ať jde o odrůdy révy, způsob pěstování či jakost vín. Nejznámější viniční tratí jsou Weinperky, ležící na úpatí Markova kopce s křížem na vrcholu (301 m nad mořem), ze kterého jsou při dobré viditelnosti zřetelné zasněžené vrcholky rakouských Alp. Vína odrůd Veltlínské zelené, Muller Thurgau, Neuburgské a Svatovavřinecké získaly ohlas na vinařských výstavách i za hranicemi České republiky.

Dnešní Miroslav vznikla spojením tří původně samostatných osad zmiňovaných od 14. století. Mitterdorfu, České vsi a Václavova. V letech 1497 až 1569 patřilo zboží Valeckým z Mírova, kteří si na králi vymohli povýšení Miroslavi na městečko. Žádosti o povýšení na město pocházejí sice již z let 1929 a 1930, došlo k němu však v roce 1965. Nejdůležitější památkou Miroslavi, těžce poškozené na sklonku války v roce 1945, je goticko renesanční zámek. Jde o velmi zajímavou goticko-renesanční stavbu, jejíž posledními držiteli byli vídenští cukrovarníci Stumerové v roce 1945. V roce 1992 získalo město památku do své správy a hledá pro něj optimální využití. Masarykova universita zde pořádá týden akční tvorby, své dostaveníčko zde mívají motorkáři, na nádvoří je možno o Jarmarku u Floriána shlédnout různé atrakce a vyslechnout koncert. Odedávna poutaly pozornost milovníků přírody i odborníků Miroslavské kopce, které byly již v šedesátých letech navrženy do seznamu chráněných území. Důvodem je vzácná suchomilná vegetace – nejzajímavější jsou bělozářka větvovitá, koniklec velkokvětý, koulenka prodloužená, kosatec písečný, kavyl vláskovitý i péřivý, kuřička štětinovitá a xerotermní trávníky. K realizaci projektu dochází teprve v současnosti.

Úrodná půda a příznivé klimatické podmínky jsou předurčeny nejen k pěstování vinné révy, ale také meruněk, na kterou upozorňuje dnes již tradiční červencové Meruňkobraní. Novou dominantou města je od 9. června 2001 12 m ocelová plastika „Radost“ od akademického sochaře Pavla Krbálka, kterou věnoval občanům města. Průřez jeho celoživotní tvorbou je možno zhlédnout ve stálé expozici, instalované v malém sále kulturního domu.