Obec Křepice se nachází v jihozápadní části Jihomoravského kraje, severně od města Znojma a jihovýchodně od  Moravských Budějovic v nadmořské výšce 336 m n.m. Rozloha katastrálního území je 723,8  ha.  Jméno vsi vzniklo z osobního jména Křepek či Chřipek, původní jméno Chřepice či Chřipice.

První doložená písemná zmínka o obci je z roku 1196 v zakládací listině kláštera Louckého. 

Křepice náležejí mezi nejstarší osady okresu. Důkazem jsou archeologické nálezy na Hradisku – území s neolitickými archeologickými nálezy. Bylo prozkoumáno Josefem   Palliardim v 19. století.  Později zde byly vykopány neolitické figurky. Nejstarší  písemná zmínka  o vsi je z roku 1196 v zakládací listině kláštera Louckého, kterému byly při založení darovány. 

Během středověku jsou majetkové poměry poměrně složité . Ves je rozdělena mezi několik majitelů, kteří se často střídají . Mezi nimi jsou např. jména  Přibík z Chřipic, Jindřich a Hynek ( Suchý čert) z Jevišovic,

Zdich z Ratišovic.

V polovině 16. století se celé Křepice stávají součástí Želetického panství, které patří menším šlechtickým rodům. Od roku 1615 jsou to např. páni z Roupova, do poloviny 18. století hrabata Berchtoldové, později Waldorfové až v roce 1796 přechází dědictvím do  majetku Chorynských z Ledské. Roku 1862 ves koupili Kammelové z Hadeggeru, až do roku 1915  byl majitelem Dr. Dominik šlechtic Kammel z Hardegger.

Po třicetileté válce ( v roce 1672  ) bylo starousedlých 6 rolníků a 2 domkaři s polem. Před tím v roce 1657 bylo navíc nově obsazeno 9 půllánů a 3 čtvrtlány. Pusty zůstaly ještě 3  pololány, 3 domky s polem a 5 bez polí. V roce 1689 zde bylo dohromady 14 domů.

Po konjunktuře v 18. století mají Křepice v roce 1764 198 obyvatel ve 39  domech.  Obec byla vždy venkovským sídlem, do poloviny 19. st. většinu obyvatel tvořili poddaní, kteří se z převážné části zabývali zemědělstvím a chovem dobytka. Ještě za první světové války je zde připomínán panský dvůr.

V roce 1672 se uvádí tato jména starousedlých rolníků: Ambrožek, Bouchal, Hajný, Hladík, Kameník, Krčál, Levinský, Lokšů, Milý, Peluch, Renský,Sobotka, Sochor, Sedlák, Volatý, Zahradník, Žambach.

V roce 1750 se uvádí již i nová jména :

Časta, Binder, Bukáč, Hora, Hranek, Chmelař, Jakubec, Jelenek, Kudrna, Kukačka, Novotný, Rouš, Smělek a Trčka. V témže roce se uvádí, že polnosti byly rozděleny na 24 půllánů.

Z roku 1685 je známá stará pečeť Křepická , která  měla uvnitř radlo a po jeho pravé straně tři hvězdy a nápis: „Peczet Wubczy Krzepicz.“

Komise roku 1751 udala, že purkmistr a rychtář v Křepicích dopustili se křivé přísahy, jelikož zamlčeli obecní pastvisko. Bylo navrženo, aby na výstrahu ostatním obcím purkmistr, rychtář a jeden soused křepický zavřeni a vězněni byli 8 dní na Špilberku v Brně.

V listopadu roku 1831  vypukla zde cholera, která si v krátkém čase vyžádala 30 obětí.