O Bojanovicích je zmínka z zápisech zemských ji v roce 1107, kdy Kníže Svatopluk daroval tuto ves klášteru Ostrovskému u Davle. Tento dar pak listinou ze dne 17. 1. 1205 potvrdil král Přemysl Otakar I.. Při klášteře zůstaly Bojanovice až do husitských válek, po kterých je císař Zikmund v roce 1436 zastavil vladykovi Jakoubkovi z Řidky. Pro řád je zpět získal po 221 letech roku 1657 opat Matouš Ferdinand Zoubek z Billenberka. Po zrušení kláštera ostrovského v roce 1785 zabavila statky bývalá c. a k. administrace státních statků a spojila je s obcí Slapy v jedno panství, jehož majitelem se stal v. roce 1825 rytíř Karel Bewdřich Korb z Weidenheimu , který ho v roce 1891 prodal říšskému hraběti Bedřichu z Westphalenu.
Obec neměla nikdy vlastní kostel a farnosti patřila k Sv. Kiliánu v Davli proto se občané rozhodli na náklady obce postavit kapli. Kaple byla v roce 1879 dokončena a zasvěcena sv. Františku Serafínskému z Assisi. Kaple je zapsána do seznamu movitých kulturních památek.
V Bojanovicích byla též v roce 1912 postavena škola, jejíž provoz byl v roce 1978 ukončena.
Počet obyvatel obce Bojanovice v roce 1899 - 338, 1928 – 390,1950 – 244, 1970 – 271.