Obec Nupaky leží nedaleko Říčan, asi 16 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Existence vesnice je doložena k roku 1380. V předhusitském období náležela zčásti vyšehradské kapitule, zčásti majitelům zdejšího dvora.
Za hustiské revoluce držel celou osadu Jan Dubeč z Nupak, po něm asi od roku 1429 jeho synové Matěj a Prokop. Patrně někdy v té době byla vybudována nupacká tvrz, na níž v roce 1451 seděl vladyka Štěpán z Novosedel.
Od roku 1514 náležely Nupaky ke Kolodějím. Při dělení kolodějského panství připadla vesnice Albrechtovi Rousovi z Vražkova, jehož rod se na zdejší tvrzi udržel až do stavovského povstání. V roce 1623 byly Nupaky i s tvrzí a se dvěmi dalšími osadami zkonfiskovány Václavovi Štastnému Rousovi z Vražkova a prodány knížeti Karlu Eusebiovi z Lichtenštejna. Ten připojil Nupaky ke svému uhříněveskému statku. Součástí lichtenštejnské Uhříněvsi zůstaly Nupaky až do zániku patrimoniího zřízení v roce 1848. Nupacká tvrz stávala pravděpodobně na skále u potoka směrem k Lipanům. Naposledy je připomínána v roce 1651.
Ze staré tvrze nic nezbylo, takže za dominantu dnešní obce můžeme označit pouze zvoničku. Její symbol nalezneme i v předkládaném návrhu nupackého znaku. Figura zvonu je dále doplněna dvěma zlatými zkříženými klíči v červeném poli ze znaku vyšehradské kapituly a upravenou figurou plaňkového plotu z erbu nupackých předbělohorských pánů Rousů z Vražkova (plot je také velmi příhodným symbolem vesnice). Z jejich erbu vychází rovněž kombinace modré a stříbrné, sama modrá pak symbolizuje bezejmenný potok, protékající vesnicí. Z předkládaného návrhu znaku vychází i zjednodušené návrhy praporu obce, vytvořené v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby.