Obec se nachází v jihovýchodním cípu okresu Plzeň-sever, 8 km severovýchodně od Plzně. Sousedí s Rokycanskem, se kterým ji spojuje půvabná říčka Klabava. Směrem od Prahy je možné do Dýšiny sjet z dálnice D5 přes obec Kyšice směrem na Chrást. V současnosti má obec 1400 obyvatel. První osídlení spadá do mladší doby kamenné. Nálezy zbytků z 8. století jsou svědectvím jedné z nejstarších slovanských osad na Plzeňsku. První listinné doklady o Dýšině jsou datovány z roku 1242.

Obec má velkou památkovou zónu, jejíž dominantou je kostel Nejsvětější Trojice z roku 1328. K dědictví patří i raně barokní fara z roku 1717, vystavěná Jakubem Augustonem ml. Náves je lemována dosud zachovalými selskými dvory s památkově chráněnými branami z 19. století ve stylu lidové architektury. V jednom z těchto statků má původ slavný malíř české historie Václav Brožík. K obci náleží dvě osady Horomyslice a Nová Huť.

Dýšina je součástí mikroregionu Horní Berounka, povodí Klabavy. Jedním ze záměrů tohoto mikroregionu je vybudování cyklostezky spojující Plzeň s Rokycanskem. Již nyní je možné v určitých úsecích cyklostezky využít. V Nové Huti se nachází tenisové kurty.

V další části obce, malé a velmi staré osadě Horomyslice, je připravováno plzeňským golfovým klubem Golf Park Plzeň golfové hřiště. Dýšina, původně zemědělská ves, se v průběhu let stala jednou z nejprůmyslovějších obcí Plzeňska. Vlivem rozvoje železářství v 17. až 18. století a dále vlivem vzniku velké průmyslové zóny v 50. letech zde byly vybudovány hrudkovny na úpravu nekvalitní železné rudy těžené u Ejpovic. Provoz zanikl v roce 1967. Na jeho území vzniklo několik podniků, např. Mrazírny Dýšina, Armabeton - dnes ZIPP Praha, Strojírna Rokycany a jeden z nejmodernějších závodů na výrobu nápojových plechovek - CONTINENTAL CAN EUROPE.

Dýšina se stává moderní obcí s historickým zázemím. Nabízí nejen kulturní památky, ale i sportovní a turistické vyžití v krásné přírodě včetně ubytování pro turisty.