První písemná zmínka o obci Srbeč je z roku 1227, kdy papež Řehoř IX potvrdil její držení klášteru sv. Jiří v Praze. Část vsi už tehdy patřila drobným vladykům. V husitských válkách získali obec kališníci. V roce 1475 se o ves soudili Jindřich Míčan z Klinštejna a Zbyněk Kolovrat z Kornhauze.

V té době již v Srbči stála tvrz. Ve 2. pol. 17. století byla upravena na zámeček. Ten se stal postupně součástí hospodářského dvora a byl využíván převážně jako obydlí panských úředníků. K zemědělským účelům sloužil areál i v dalších staletích. Naposledy ho užívalo ZD Srbeč. Nyní slouží občanskému sdružení Dobromysl.

Další památkou v obci je kaplička Nejsvětější Trojice. Pochází ze 16. století a do dnešní podoby byla přestavěna v r. 1896.

Jihozápadně od obce se nachází kostel Nejsvětější Trojice, který býval významným poutním místem v kraji. Původní kostelík byl postaven pravděpodobně v 16. století. K přestavbě v barokním slohu došlo kolem r. 1700 a k dalším úpravám v r. 1896.

Na východním okraji Srbče na vyvýšeném místě stojí farní kostel sv. Jakuba Většího. O době jeho vzniku se nezachovaly žádné zprávy, ale víme, že zde stál již r. 1350. Jedná se o jednolodní románskou stavbu. První písemná zmínka o srbečském kostelu se váže k r. 1364, kdy sem mělnický pobošt Jan z Landštejna presentoval duchovního. V průběhu 17. století a prakticky až do 19. století probíhaly na kostele četné stavební práce. Kostel byl v té době rozšířen, ale dnešní podobu získal až v letech 1877 – 1880. Gotická stavba kostela je postavena převážně z pískovce, pouze presbytář je z opuky. Výzdoba kostela je rozmanitá, zahrnuje prvky gotického, barokního a pseudogotického původu. Věž kostela je opatřena 3 zvony – sv. Jakubem, sv. Annou a sv. Janem.