Nejstarší archeologické nálezy dokládající výskyt člověka v regionu pocházejí z nedaleké Lužné a Mutějovic, a to z období středního paleolitu. Váží se k předchůdcům pozdějších neandrtálců (cca 250 000 let př. n. l.). O něco mladší paleolitické objevy jsou ze Mšece a Tuchlovic. Z území města Nového Strašecí a Pecínova máme nejstarší nálezy z období neolitu (cca 5500-4500 př. n. l.).

Nejznámější archeologické naleziště v okolí města se váže k vrcholnému laténskému období. V roce 1943 byla u Mšeckých Žehrovic nalezena opuková hlava keltského héroa ze 3. století př. n. l. V okolí se nacházelo výrobní sídliště a archeologický průzkum objevil čtyřúhelníkový valový areál s pozůstatky laténského dvorce. Slovanské osídlení nebylo zpočátku v regionu výrazné, jeho hustota rostla až ke konci 10. století. Ze 12. století, z něhož pocházejí nejstarší zmínky o Křivoklátě, jsou známy první písemně doložené názvy některých vesnic na Rakovnicku, které bylo poměrně hustou sítí vsí pokryto někdy do poloviny století třináctého. 

Původ jména Strašecí lze stěží definitivně vysvětlit. Pochází snad buď z přivlastňovací podoby osobního jména Strašata, nebo jde o zpodstatnělé přídavné jméno odvozené od slov strach – strašit. Neví se také, zda jde o jméno až nově založené trhové vsi, či o starší místní název zdejší lokality