První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1304. Lze se domnívat, že ves poté patřila k leuchtenberským lánům kolem kynšperského hradu. 
V roce 1856 byla zřízena samostatná politická obec, která měla 16 osad a patřily k ní i Bukovany. Samostatná obec Bukovany existuje od roku 1879, společně s osadami Kytlice,Dvory a Katzegiebl. Právě na území osady Katzegiebl bylo v roce 1850 objeveno uhlí dobré kvality a krátce poté i těženo.V roce 1888 přišli do obce i první čeští horníci.
V době I. světové války za radikalizace dělnictva se roku 1917 konala v Bukovanech hladová demonstrace 498 horníků. Po založení československého státu, zejména horníci patřili k nejradikálnější vrstvě obyvatelstva a vstupovali často do organizovaných bojů. Za zlepšení sociálního postavení vystoupili havíři z dolů Adolf a Žofie roku 1927.
První stálá škola byla v obci zřízena již v roce 1846. V říjnu 1967 byla otevřena nová základní škola a v roce 1968 mateřská škola a jesle.

Katastrální území obce Bukovany dnes zaujímá rozlohu 310ha. Velká část katastru připadá na výsypky, ať již ve formě ležící půdy čekající na celkovou rekultivaci v rámci regionu, nebo ve formě vzrostlé zeleně na rekultivované výsypce cca 25-30 let staré.
Jižní část katastru je zalesněná v přirozeném původním masívu smíšeného a borového lesa přecházejícího z kynšperského polesí a chlumského lesa. Na severu do samého katastrálního území obce zasahuje hranice bývalého lomu Libík-Medard, který je v současné době rekultivován. Po rekultivaci zde vznikne velké až 500 ha jezero. Katastrální hranice přechází v linii původní okresní silnici Sokolov-Chlum Sv. Maří, po rekultivované výsypce Dvory až k samé blízkosti obce Citice. Hranice se stáčí po výsypce k jihu, sleduje jižní oplocení bažantnice až  k habartovskému potoku. Západní hranici vytváří  habartovský potok a dále těleso bývalé vlečky z lomu Libík  do Dasnic. Páteří katastrálního území je nová hlavní komunikace Sokolov-Citice-Bukovany-Chlum Sv. Maří, která výrazně půlí zastavěné území na dvě odlišné části.