První písemné zmínky o Světci můžeme najít v historických pramenech v letech 1209, kdy obec nesla název Swetiz, během 13.století pak Sowez, Swietecz a Swietetz. České jméno obce vzniklo podle A. Profouse z termínu "světec"- svatý.

Historie obce je spjata se založením kláštera kanovnic božího hrobu ve Světci. Jednalo se o ženskou větev řádu Křížovníků s červeným křížem, která u nás měla jediný konvent právě ve Světci. Konvent vznikl okolo roku 1227. Klášter řádu Božího hrobu se řídil regulemi sv. Augustina. Znakem řádových sester byl červený dvojitý kříž (patriarší) v černém poli. Obec Světec, centrum zdejšího arcibiskupského panství si udržela až do poloviny 18.století svůj výhradně zemědělský charakter. Významný zvrat ve vývoji vsi zaznamenal objev uhelné sloje na arcibiskupských statcích ve Světci roku 1765. Na základě toho byla zde v roce 1770 otevřena šachta "Florentini", ke které se později začaly připojovat další, 1928 vytvořily tyto doly komplex "Patria I - III ". Po zrušení vrchnostenské správy v roce 1850 a správní reformě došlo k vytvoření politické obce Světec.

Obec v tomto období výrazně posílila svůj průmyslový charakter tak, že zdejší zemědělství začalo výrazně upadat. Přímým odrazem zprůmyslnění této oblasti bylo i zvýšení počtu obyvatel. Se vznikem Československé republiky po roce 1918 je rovněž spojena rozsáhlá konfiskace arcibiskupského velkostatku ve Světci, který byl zabrán v rámci pozemkové reformy. Jednalo se již pouze o pozemky. Doly nechali předchozí arcibiskupští majitelé panství odprodat. 30.léta proběhla i ve Světci ve znamení hospodářské krize. Ta zasáhla i zdejší doly a docházelo k rozsáhlému propouštění. 1938 připadl Světec podobně jako okolní obce k říši v rámci vytvořené sudetské župy. V roce 1943 zřídili Němci v okolí Světce a v sokolovně zajatecký tábor. Osvobozením Světce končí jedna z kapitol vývoje této obce a nastupuje z hlediska vývoje správy nové období spojované s existencí národních výborů.