Kozí hřbet (592 m) a Čertova pláň spolu tvoří výrazný souvislý hřbet, vybíhající z masivu Pěnkavčího vrchu na severozápad k osadě Lesné, mezi údolími Lesenského potoka a Milířky. Obě části hřbetu odděluje mělké sedlo, kterým prochází významná geologická linie lužické poruchy, tvořící hranici mezi lužickým žulovým masivem na severu a pískovcovou oblastí České křídové pánve na jihu. Na tuto poruchu jsou také vázány křemenné žíly s chudými rudami mědi, olova a stříbra, těžené na několika místech v okolí. Nejzajímavější důlní díla spojuje hornická naučná stezka z údolí Milířky, jejíž trasa prochází i po temeni celého hřbetu. Na některých mapách je jako Kozí hřbet nesprávně označen sousední hřbet Rohál.Severozápadně od Čertovy pláně pokračuje úzký žulový Kozí hřbet , který se strmě svažuje do sousedních údolí Milířky a Lesenského potoka nad východním okrajem osady Lesné. Hřbítek je proražen čedičem, který tvoří přímo nad sedlem nejvyšší vrchol, porostlý řídkým bukovým lesem s dílčími výhledy přes údolí Milířky na protější hřbet Rohál. Z ojedinělých míst na svažujícím se temeni hřbetu lze na západě zahlédnout i Tolštejn. Na temeni a svazích hřbetu jsou místy dobře patrné trychtýřovité prohlubně s haldami po starém dolování, z nichž jedna byla v létě roku 1999 vyčištěna do hloubky kolem 10 m. Do této oblasti také směřuje ze dna údolí Milířky štola u Knížecí studánky, jejíž zasypaný vchod leží asi o 55 metrů níže a která zřejmě sloužila k odvodnění zdejších dobývek.