Při vyslovení názvu obce Buchlovice se mnohým vybaví především její známé památky, hrad Buchlov, zámek Buchlovice s parkem, na kopci Modla pak kaple sv. Barbory, ale i každoroční kulturní programy v rámci Buchlovského kulturního léta, Buchlovské svíce a další. Buchlovice jsou jednou z bran do Chřibů, výchozím místem turistických stezek i cyklotras. Jejich okolí nabízí výlety bohatstvím smíšených lesů s přírodními útvary a historickými památkami, mezi něž patří klášter s bazilikou na Velehradě, zřícenina hradu Cimburka či velkomoravské hradisko sv. Klimenta.
Vítejte v obci krásné, uprostřed dobrých lidí! Navštivte Buchlovice, místo plné zdraví a pohody, místo, kde nikdo nikam nespěchá!

• 1207 První písemná zmínka o Buchlovicích v listině krále Přemysla Otakara I.
• 1300 První písemná zmínka o hradě Buchlově v souvislosti s Protivou z Buchlova, markraběcím purkrabím.
• 1398 Herbort z Buchlovic prodal svůj buchlovický dvůr s podílem na farním patronátu Ješkovi ze Šternebka a Lukova. Toto je první písemná zmínka o kostele v obci, předchůdci kostela sv. Martina.
• 1412 Farář Benedikt vedl s velehradským klášterem spor o kapli sv. Barbory na Modle – první zmínka o kapli sv. Barbory.
• 1468 Buchlovice byly zpustošeny, sousední vsi Únětice a Újezdec zanikly při dobývání hradu Buchlova vojsky Matyáše Korvína.
• 1540 Buchlovice se staly součástí buchlovského dominia, když Václav starší Podštátský z Prusinovic prodal ves majitelům Buchlova, pánům ze Žerotína.
• 1542 Buchlovské panství s řadou okolních obcí koupil významný protestantský rod Zástřizlů.
• 1547 Jan Ždánský ze Zástřizl založil Registra dědiny Buchlovic – nejstarší gruntovní knihy obce.
• 1549 Byla dokončena stavba bratrského sboru u hřbitova.
• 1581 V Brně byl v souboji zabit Janem Šemberou z Boskovic Zikmund Prakšický ze Zástřizl.
• 1582 Na Smraďavce byl zabit kordem Jindřich Prakšický ze Zástřizl. Jeho vrahem byl jistý Vilém Rym.
• 1602 V Černých knihách práva loveckého se poprvé objevuje zmínka o buchlovických hodech. 1605 Ves Buchlovice byla vypálena Bočkajovci.
• 1623-24 Násilná rekatolizace obce, doprovázená hromadným vysídlením obyvatel na Valašsko a do Uher. V obci zanikla českobratrská škola.
• 1642-43 Milota ze Zástřizl postavil nový kostel sv. Martina jako důkaz rekatolizace rodu.
• 1644 Buchlovské panství přechází dědičně na rod baronů Petřvaldských z Petřvaldu.
• 1645 Z rozkazu olomouckého biskupa kardinála Ditrichštejna měla být v kapli sv. Alžběty vykopána protestantská těla Zástřizlů a pohřbena za hřbitovní zdí. Záměr překazil vpád švédských vojsk.
• 1650 Obnovena farní škola v obci.
• 1663 Buchlovice byly vypleněny Tatary.
• 1683 Ves opět poničena vpádem kuruců pod vedením kežmarockého velmože Tökolyho. 1699 Jan Dětřich Petřvaldský založil buchlovický zámek.
• 1705-06 Buchlovice trpí vpády loupeživých band povstaleckých Uhrů.
• 1746 V Buchlovicích byla postavena triviální škola na Lhotce, pozdější chudobinec, zbořený v roce 1950.
• 1772 Vyhořela polovina obce.
• 1800 Buchlovské panství získal dědičně známý lidumil Leopold I. Berchtold.
• 1805 Císař František II. povýšil dne 5. května ves Buchlovice na tržní městečko se všemi právy a udělil mu čtyři výroční trhy.
• 1831 Buchlovice postihla cholera. 1848 V Buchlovicích byl zřízen vrchnostenský úřad.
• 1862 Postavena dvoutřídní škola v Lúčkách.
• 1866 V Buchlovicích zemřelo 161 lidí na choleru, rozšířenou při průchodu pruských vojsk.
• 1869 V městečku byla založena Občanská záložna.
• 1876 Založen spolek hasičů a veteránů.
• 1888 V Buchlovicích byla postavena nová škola na Lhotce.
• 1896 Od blesku a ve stejnou noc vyhořel hrad Buchlov a kaple sv. Barbory.
• 1908 16. září se v zámku uskutečnila schůzka rakouského ministra zahraničí Aehrenthala a ruského ministra zahraničí Izvolského, kde byla dohodnuta anexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem. Výsledky jednání jsou považovány za předzvěst 1. světové války.
• 1908 Leopold Berchtold II. zřídil v Buchlovicích obvodní nemocnici a starobinec velkostatku - dnešní domov důchodců.
• 1918 Založen Sokol.
• 1925 Založen Orel.
• 1925 Byla postavena nová měšťanská škola Za Humny.
• 1931 19. srpna vyhořel opět hrad Buchlov.
• 1945 29. dubna osvobodila Buchlovice rumunská armáda.