Obec Věcov se na nachází v CHKO Žďárské vrchy, severovýchodně  od Nového Města na Moravě. Doufáme, že zde naleznete všechny informace, které o naší obci hledáte...

Dějiny všech obcí se vyvíjely samostatně až do roku 1964, kdy došlo vlivem tehdejšího zákona k jejich administrativnímu sloučení.  Od té doby mají obce společný obecní úřad ve Věcově.

Obec Věcov včetně místních částí se rozkládá na 6 katastrálních  územích jejichž rozloha je celkem 1854 ha.

Počet  obyvatel k 31.12.2014 byl 700, z toho 326 žen, 374 mužů. Průměrný věk obyvatel je 39 let.

Historie

První písemná zmínka o Věcově je z roku 1392, kdy Vilém z Pernštejna zajišťoval své sestře Markétě, která se provdala za Ješka Doubravku z Jakubova, věno u obce Wyeczow. Své jméno dostal Věcov pravděpodobně od tehdy užívaného osobního jména Viec. Po správní stránce patřil Věcov k Bystřici, protože tam odváděl v roce 1483 věcovský rychtář poplatky na kata a to za 20 osadníků. 
Při rozdělování pernštejnského panství v roce 1500 na díly byl Věcov přičleněn k tzv. novoměstsko-jimramovskému dvojdílu a v průběhu 16. století se stal součástí samostatného novoměstského panství. Osadu tvořilo 11 selských usedlostí elipsovitě uspořádaných s potůčkem uprostřed. Pod nynější restaurací bývala rychta. Rychta byla vystavěna roku 1564. Z ní měla údajně vést podzemní chodba až na hrad Skály(Štarkov). Pamětní kámen ve zdivu připomíná rok 1621, kdy byl zavražděn Václav Rychnovský na věcovské rychtě:
"Letha 1621 w pátek před bozym narozením Wáclaw Rychnovský z Launiowicz někdy aurzedník pána Gimramovského. Na tomto místie od Polákůw ukrutnie zamordowán gest. Pán Bůh račl goho dussi k swé swaté slawie przigat. Amen".Pravděpodobně z roku 1750 pochází vlastní pečeť obce, ve znaku má sv. Jiří bojujícího s drakem. 
Do konce 18. století využívaly věcovské děti jimramovské školy jen ojediněle. V obci se vyučovalo na dolní (evangelické) a horní (katolické) škole. Roku 1922 došlo ke spojení obou škol.