Název obce je odvozen od osobního jména Sulek. Ve 14. st. náležel Sulkovec k hradu Skály a od roku 1462 až do konce 16. st. Pernštejnům. Poprvé je uváděn v roce 1459. Koncem 16. st. přešel Sulkovec k panství kunštátskému. Dne 16. října 1645 Švédové obec zcela vypálili.

Během 19. století byla původně dřevěná obydlí postupně nahrazována zděnými staveními a hospodářskými grunty. Uzavřené zemědělské usedlosti se zahradami, polem a loukami jsou pro Sulkovec typické. V letech 1832 a 1887 se v obci našly groše, dukáty a jiné mince.

První dřevěná škola byla v Sulkovci postavena již v roce 1720. Škola zde definitivně zanikla v roce 2002. Budova místní fary ve stylu lidového baroka byla vystavěna v roce 1766  Kromě kostela a sousední sochy sv. Jana Nepomuckého je ještě památkově chráněn dům čp. 34. Krásných lidových staveb se zde však zachovalo více.

Mezi významné osobnosti, které působily v Sulkovci anebo v Polomi, patří řada učitelů, kněží či pastorů, starostů, hospodářů a dalších. Tomáš Juren (1750-1827) byl jedním z nejvýznamnějších představitelů evangelického hnutí ve 2. pol 18.stol. Jeho „Paměti kantora Tomáše Jurena“ vydal K.Čermák v Čáslavi roku 1904. Juren se v Sulkovci (působil tu v letech 1769-1774) oženil a ve svých pamětech zaznamenal, že v letech 1771-1773 uhodil takový hlad a mor, že v obci bývaly i čtyři pohřby denně.

Josef Kovařík (1863-1918) působil na místní škole v letech 1886-1918, byl oddaný vlastenec, kronikář a sběratel lidových písní (129 jich předal L.Janáčkovi). Spoluzaložil také místní sbor dobrovolných hasičů (1887) i spolek divadelních ochotníků (1906).

Z duchovních připomeňme především ThDr. Vítězslava Grmelu (1920- 2007), který působil v místní katolické farnosti v letech 1960-1999 a byl autorem drobných publikací o kostelech na Bystřicku i v jiných farnostech. Na hřbitově u kostela je pochován ThDr. Josef Heger (1885-1952), profesor UK, publicista, rodák nyklovický. Sulkovec je znám také tím, že se zde natáčel film Všichni dobří rodáci

Zdroj:http://sulkovec.cz/?page_id=39