Jméno vsi pochází patrně od seče lesní. Leží severně v údolí na přítoku Haldině ve výši 480 metrů tvoří nepravidelnou náves. Domy jsou nejvíce štítem na náves, a mají před sebou zahrádky. Uprostřed jest zvonička.

Ve XIV. a XV. století byl zde vládycký statek, jehož majitelé se jmenovali "z Rozseče".Roku 1352 prodal Bedřich z Rozseče půl dvora Mikuláši z Rožinky, a roku 1356 pustil Jan z Lomnice zdejší dvůr Ondřeji Dunajovi. Roku 1451 byl majitelem zdejšího statku Ondřej z Březí, ale ke konci toho století uvádějí se zase pánové domácí, například Jan Osvitín z Rozseče. V druhé polovici XVI. století měl Rozseč Jan z Nové Vsi a z Radkova. Za nedlouho však ves, neznámo jakým způsobem, zpustla; neboť roku 1617 uvádí se jako nově založená a připadla se statkem Rojetínem k panství Osovskému. Přifařena bývala Rozseč do Heřmanova, kamž i desátek odváděn. Obec má jmění (pastvin) 8,5 jitra.

Trati: Vinohrady, Na myšníkách, Ve skále, Na dílech, Křiby, 6leby, Na padělcích, "Na pustým"
Rybníky: Cihelník, Borek

Tam, kde říkají nyní "Na pustým", severně od Rozseče, lze viděti posud rozvaliny zdí a základů; taktéž objeveny byly zbytky vodovodu. Roku 1852 pak vyvrhl tam příval vodní ze stráně staré železné kopí (kopí jest majetkem faráře ve Březí Josefa Pávka). I staří lidé vypravují, že slýchávali od svých předků, na tom místě že stával hrad, který asi ve válkách (o kterých, nevědí) byl ztroskotán.