Obec má název podle nerovného místa, rovu, výmolu, na němž vznikla. První písemné zprávy jsou z roku 1335, kdy obec patřila člence doubravnického kláštera Jeruši z Aueršperka, která ji klášteru věnovala. V držení se pak střídali pánové z Pernštejna s pány z Kunštátu, až koncem 16. století přešlo toto zboží definitivně k panství kunštátskému.Stará obecní pečeť má ve znaku sv. Martina. České groše z doby Václava II. se našly při kopání základů u Čuhlů.

Barokní kostel sv. Martina vznikl přestavbou staršího v roce 1721. Dochovaná kniha kostelních účtů sahala do roku 1692 a na kůru býval český kancionál z roku 1687. Po vyhlášení Tolerančního patentu se většina obyvatelstva přihlásila k helvétskému vyznání a v roce 1782 byl vystavěn evangelický kostel a škola.

Na návsi stoji pomník padlých v 1. světové válce s bustou T. G. Masaryka.

Mezi nejvýznamnější rodáky patří MUDr. Antonín Fleischer (1850-1934), zdravotní rada v Brně, proslulý sběratel brouků, autor mnoha populárních i odborných článků a také prvních českých tabulek k určování brouků. Jeho sestra Jindřiška Wurmová (1863-1953), členka Mezinárodní mírové rady v Ženevě, delegátka mírových sjezdů je autorkou skic, povídek a spisů s mírovou tématikou. Z Rovečného pochází i Jan Alois Cupal (1863-1940), sběratel pověstí a folkloru, například: Z dávných dob, Pamětní spis o hradě Svojanově, Poličské pověsti... Narodil se zde také Ing. Josef Jílek (1885-1966), známý propagátor sportu, lyžařský rozhodčí, jednatel Svazu lyžařů ČSR, člen Čs. olympijského výboru. V roce 1933 nechal zhotovit původní trofej pro tradiční závody Zlatou lyži Českomoravské vysočiny, zlatou lyži na podstavci z bílého mramoru.

Zdroj: http://www.rovecne.unas.cz/uvod.html