Před rokem 1350 patřil Radostín pánům z Tasova. Roku 1350 jej Jan z Tasova odkázal zčásti své sestře Anně z Konice, která jej roku 1366 prodala Janovi z Meziříčí, a zčásti Václavovi z Myslibořic. Jeho část odkoupili páni z Meziříčí od Zikmunda z Myslibořic v roce 1390. 1390-1410 páni z Meziříčí a z Lomnice 1410-1447 páni z Kravař 1447-1528 opět páni z Lomnice 1528-1552 páni z Pernštejna 1552-1592 Heldtové z Kementu 1592-1649 páni z Dubé a Lipé 1649-1676 páni z Kounic 1676-1735 Petr z Ugarte 1735-1742 vévoda šlesvicko-holštýnský 1742-1760 jeho dcera Marie Eleonora, vévodkyně z Anastally 1760-1816 její neteř Eleonora, provdaná za Karla z Lichtenštejna 1816-1837 jejich syn, kníže Mořic z Lichtenštejna Jeho dcera Leopoldina, provdaná za Ludvíka , knížete z Lobkovic, ho získává v roce 1837 a patří jí až do roku 1848, kdy je Radostín zbaven vrchnostenské povinnosti vůči Lichtenštejnům – jako jiné obce vůči svým pánům.