Naše obec leží přímo v hraničním pásmu českomoravského pomezí v místech kudy v dávných dobách vedly významné zemské stezky. Byla to stezka Libicko-Žďárská, o níž se dochovala nejstarší zmínka v listině z roku 1144 z doby panování knížete Vladislava II. Tato stezka spojovala bývalé župní hrady - Čáslavský a Brněnský.

Dle dochovaných pramenů usuzujeme, že právě zde v sousedství naší obce se nacházelo styčné území, které si ponechávali dědicové Přibyslavovi, náležející k větvi meziříčské. Tuto starou državu, Velké Meziříčí, vlastnil od pradávna rod pánů z Lomnice, který vlastnil meziříčský hrad a měl ve znaku lomnické křídlo. Na kolonizaci žďárské části Vysočiny se podíleli páni z Lomnice, žďárský cisteriánský klášter spolu s pány z Lichtenburgu a pány z Obřan. Osazování krajiny postupovalo obyčejně proti proudu vodních toků, od nižších míst k místům výše položeným.

První písemnou zprávu o osadě Veselí, (v latinských textech Wesele, v německýchNeu Wessely) nacházíme v zápisech zemských desek z roku 1377, kdy Jan mladší z Meziříčí, syn Beneše z Meziříčí, při svém odchodu do Itálie daroval za sebe a své potomky všechen svůj majetek meziříčský, mezi jinými i ves Veselí (Wessela villa) za souhlasu markrabího Jana, pokud byl naživu, svému strýci Janovi staršímu z Meziříčí a jeho dědicům.Osídlení obcí našeho obvodu bylo se vší pravděpodobností prováděno ve stejném časovém období, neboť bylo jistě částí uceleného kolonizačního záměru. Nově kolonizované obce tvořily pak jednu správní jednotku, v jímž středu byla též plánovaná stavba kostela. První zmínka o našem území je z roku 1317, kdy jde o obce Sazomín a Kotlasy. Osada Matějov, dříve zvaná Tassendorf (ves Tasova), nám připomíná mladšího či staršího Tasa z Lomnice, jejichž letopočet je shodný se sklonkem 13. století. V roce 1350 se mluví o Bukově (jde o obec Pokojov), o Malíně a Vetli, místo nichž stojí Březí. Matějov se připomíná roku 1366.

Místo, na kterém byla osada Veselí založena, bylo velmi výhodné, částečně chráněno od severu kopcem Vortem (Strážnou). Bylo založeno při bystrém potoce, které si zde v dávných dobách vyhloubil v okolní krajině široké koryto, v krajině rybničnaté, s odlehlými tůněmi, mokřinami a rašeliništi, háji i mohutným lesním porostem. V blízkosti Veselí probíhala známá kupecká cesta, vedoucí z Čech na Moravu. Mírně zvlněná okolní krajina skýtala možnosti založení polí a luk i využití pokáceného dřeva ke zbudování nových obydlí. Vypálené a vykácené lesy se jen zvolna měnily na nerovná kamenitá políčka s bahnitými výmoly, valouny a tzv. bludnými kameny.

Tolik výňatek z nejstarší historie obce