Obec Fryšava je poprvé zmiňována v roce 1560. Tehdy zde byla v provozu významná sklářská huť. Od poloviny 17. století se těžila v okolí železná ruda. V roce 1749 dostala obec pečeť, ve znaku má rádlo a nad ním hvězdu.

Fryšavská sklárna patřila spolu se sklárnou na Vříšti mezi nejstarší na novoměstském panství. V pol. 17. století byla na Fryšavě zavedena výroba benátského skla. V roce 1711 byla sklárna po úderu blesku silně narušena a v roce 1718 zcela vyhořela. Výrobky jsou uloženy v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě.

Na Fryšavě žilo mnoho významných osobností. Fryšavský lesník Rudolf Gabessam získal z Norska v roce 1891 lyže a jako jeden z prvních je na Novoměstsku začal používat. Do fryšavské hájenky přišel v roce 1922 Jiří Židlický-Harusák, jenž byl nejen lesníkem, ale i malířem a spisovate lem. Od roku 1929 zde žil malíř Václav Jícha. V roce 1903 sem přivedl básníka Otokara Březinu. Narodili se tu řezbář František Košík, hudební skladatel Pavel Čotek, docent pro obor hudební teorie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Z Fryšavy pocházejí také hudebníci F. Žák a J. Pavlovský.

V letech 1944-45 byla obec opěrným bodem odbojových skupin. Na Fryšavském kopci, kde bylo místo štábu je památník.