Jméno obce je z písemných pramenů známé od roku 1317, kdy dostal kostel sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí tři lány v Balinách. V roce 1358 prodal Jindřich z Balinky popluží v Balince se vším příslušenstvím Zdichovi z Kozlova. V roce 1407 získává majetek Matěj z Balin a při té příležitosti se uvádí majetek v  Balině i v Balince - ves tedy byla rozdělena na dvě části. Právě Matěj z Balina připojil v roce 1415 svůj podpis i pečeť na protestní list do Kostnice, v kterém moravská šlechta žádala Husovo propuštění. Už ve 14. století byl v Balinách dvůr a mlýn. Počátkem 17. století zde byly mlýny dva, horní a dolní. Koncem 15. století se obec stala součástí meziříčského panství. V průběhu 19. století utrpěly Baliny velkých škod kvůli pěti požárům, čtyřem povodním a navíc i neúrodou.

Obec leží na okraji přírodního parku Balinské údolí. SZ směrem vystupuje vrch Kopaniny (530m), který se východně svažuje k toku Balinky. Ta protéká  obcí a dodává ji příznačný ráz. Nad obcí se  nacházejí dva rytníky.  Přírodní park Balinské údolí chrání zalesněné údolí s přirozeně meandrujícím tokem Balinky  západně od Velkého Meziříčí. Tok říčky vytváří četné zákruty s nádržemi a vysokými podemílanými břehy, nivní louky jsou pravidelně zaplavované. Táhlé mělké písčiny s osamělými žulovými balvany  střídají tůně v zátočinách. Pouze místy jsou peřejnaté úseky. Svahy údolí jsou zalesněné, nad hranami svahů začínají pole, která jsou rozčleněna soustavami křovinatých mezí. Typické jsou remízky, které  vznikají v místech, kde skalnatý podklad vychází až na povrch.