Dnešní Valašská Bystřice má 2 290 obyvatel a v okrese Vsetín se řadí mezi obce střední velikosti. Svou rozlohou však patří mezí největší, zabírá území 36 km². Spádově patří k Rožnovsku, od města Rožnova pod Radhoštěm je vzdálena cca 8 km. Leží uprostřed Vsetínských vrchů v povodí říčky Bystřice, která napájí známou přehradu Bystřička. Území obce je velmi členité a hornaté, střed obce leží v nadmořské výšce 460 m, nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice ve výšce 912 m nad mořem. Území obce je ze dvou třetin pokryto lesy a celé patří do Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Historie obce začíná v roce 1651, kdy byly založeny její pozemkové knihy. Území obce patřilo ke krásenskému panství hrabat ze Žerotína. V té době bylo území obce řídce osídleno. Z větší části ho pokrývaly pralesy. Za třicetileté války se na jejím území ukrývali valašští vzbouřenci. Na horských loukách se usadili valašští kolonizátoři. Přesto můžeme tvrdit, že se území dnešní Valašské Bystřice stalo jedním z posledních osídlených v dnešním Valašsku. Je zaznamenáno, že v době založení bylo v obci mimo fojtství patnáct chalup a šest chaloupek.. Obydlí však nebyla vystavěna vedle sebe, ale roztroušena po území daleko od sebe. V roce 1676 dostala jméno po říčce, která protékala krajem, a po prvním fojtu: Randýskova Bystřice. Obec byla postupně zalidňována lesními dělníky, kteří káceli pro vrchnost dřevo a levně pak dostali koupit odlesněné paseky. Na nich si vystavěli chudá obydlí a zúrodňovali kamenitou půdu.