Pozděchov, ležící při jihozápadní hranici vsetínského okresu v severní části Vizovických vrchů, je jednou z nejvýše položených obcí okresu s typickým pasekářským osídlením. Nejvyšším bodem katastru, který je z více než poloviny pokryt lesy, je kopec Svéradov (736 m.n.m.) Obcí protéká potok Pozděchůvka.

První písemné zmínky o Pozděchovu jsou uloženy v písemnostech vizovického zámku z roku 1361, kdy patřil k panství cisterciáckého kláštera ve Vizovicích a vznikl sloučením osad Pozděchova a Svéradova. Pravděpodobně však došlo k založení obce už v 11. století, kdy se tvořily osady končící na „-ov“. Předpokládá se, že majitelem katastru obce byl nějaký Pozděrad, řečený Pozděch, a podle něj dostala vesnice jméno. V Pozděchově bylo v polovině 16. století osmnáct usedlostí. Obec řídil fojt, který byl určen majitelem vizovického panství. V roce 1644 bylo za aktivní protihabsburský odboj popraveno pět místních obyvatel. Po třicetileté válce zůstalo v obci jen 18 rodin usedlíků. Roku 1663 byl celý Pozděchov vypálen Turky a později čelila obec i několika nájezdům kuruckých kmenů. Do roku 1849 byl Pozděchov součástí panství Vizovice, pak okresu Uherský Brod, Holešov, Zlín a od roku 1949 se stal součástí okresu Vsetín. V letech druhé světové války mnoho usedlíků aktivně spolupracovalo s partyzány z 1. Partyzánské brigády Jana Žižky.