Střítež je prastará osada. Původní název Čretež se odvozuje od staroslovanského čeret - rákosí rostoucí v bažinách. Je to jméno obecné a jeho význam byl přenesen na osadu.
První písemná zmínka o obci (r. 1104) sahá hluboko do minulosti v souvislosti se založením benediktinského kláštera v Třebíči r. 1101.

Na počátku 12. století se zde rozkládal třebečský les, zmíněný v tzv. třebíčském opisu Kosmovy kroniky české. Z podnětu moravských údělných knížat bratří Oldřicha Brněnského a Litolda Znojemského bylo založeno benediktinské opatství Panny Marie. Výstavba konventu postupovala zdárně, a proto byl již 10. 7. 1104 kostelík vysvěcen Heřmanem, biskupem pražským. Údělnými knížaty Oldřichem a Litoldem byl vydán dokument zápisu, tzv chirograf, podle kterého darovali ze svých údělů benediktům řadu osad. V jejich výčtu je uvedena i osada Cretes (psáno latinsky) - Střítež. Podle toho lze odvodit i stáří osady.

Jižním směrem na blízkém návrší leží románský kostelík sv. Marka (patrona kostelíka), který je pozůstatkem zaniklé vesnice Kosovice, které se připomínají r. 1101 a 1225, kdy je urozená šlechtična Heilwida vyměnila s opatem Lukášem spolu s Arklebicemi (jihovýchodně ke Kožichovicím na nynější trati Pustá ves) a Horkou (předměstí Třebíče) za vzdálené Oslavany.

Střítež mimo jiných vsí náležela k třebíčskému mílovému právu. Roku 1560 se stal majitelem Stříteže Burian Osovský z Doubravice. Po jeho smrti převzal majetek jeho syn Smil Osovský z Doubravice, vynikající politik a vládce. Své první manželce Blance z Žerotína vložil r. 1572 jako věnné právo několik obcí, mezi kterými bylai obec Střítež. Rok po její smrti uzavřel druhé manželství s Kateřinou z Valdštejna. Darem získala i dvory v Třebíči, Stříteži, Slavičkách, Okrašovicích a Dolních Vilémovicích.Od těchto dob přešla část majetku do rodu z Valdštejna.

Střítežský dvůr byl zaměřen především na obilní produkci. Dvůr měl 655 brněnských měřic půdy velmi dobré bonity. Dvůr měl původně 4 rybníky: Velký, Trpík, Vochůzka a Nový Vadomec. V r. 1827 až 1830 byly vysušeny a převedeny do orné půdy. Od r. 1911 je ve dvoře uváděna výroba lihovin. Po I. světové válce došlo následkem pozemkové reformy k parcelaci dvora.

Po II. světové válce byl celý střítežský velkostatek rozpracován. Největší část získali bývalí pracovníci statku (deputátníci).