O založení Jiratic přesného údaje nelze podati. Jiratice (Jeratice) byly částí praebendy, kterou Jan, příjmím Volek, biskup Olomoucký učinil pro klášter Pustiměřský r. 1337. (Biskup Volek byl synem Václava I. Okrsek Jemnický byl dáván mladším synům královým). K této praebendě patřil Kdousov, Jiratice a Vel. Újezd. Markrabí Karel, pozdější Karel IV. Otec vlasti potvrdil 6.února 1342 toto darování a to tím spíše, poněvadž jeho sestra byla abatyší kláštera Pustiměřského.

Jiratice tvořili rustikální panství faráře kdousovského, tj. pozemky byly farské, farář pak dosazoval tam usedlíky, kteří půdu obdělávali a odváděli zní určité množství naturálií jako obilí, luštěnin, slepic, vajec a jiné. Farář zase platil klášteru pustiměřskému jakýsi nájem. Dle registru (rejstříku) faráře Martina z Modřic asi z r.1526 měly Jiratice zvláštní dvůr farský a 9 usedlostí selských, které užívaly 6 a půl lánu farských pozemků a 13 luk. O tom, že farský dvůr v Jiraticích skutečně byl, svědčí zápis z r. 1643 o pochůzce pohraničního faráře Dubelia. Dále svědčí o tom také dosud zachovaný název "na farářském".

Čerpáno z obecní kroniky z r.1924