Ve 14. století vyšší šlechta držela velké hrady s několika vesnicemi a městy. Chudí vladykové vlastnili obyčejně tvrz, statek a jednu nebo dvě vesnice. Takový rod vladyků si přidal ke svému jménu místo, kde měl své sídlo. V listině dané Jemnici roku 1464 uvádí se Vladyka Mléčko z Chotabudic. Ve znaku měl vzepjaté nerohaté zvíře s krátkým ohonem. Později rod Mléčků vlastnil i Slatinu. V okolí Chotěbudic se zřejmě dolovaly drahé kovy. V historické práci Jana Gartnera se dozvíte, že: "Na Kopci Kukáči stranou Chotěbudic neujdou pozorovateli příkré haldy jalového kamení a hlíny vynesené z dolování v letech odvátých staletí. Trať U Zlatníku svědčí o bývalém tažení potočního zlata u Chotěbudic, ale nijakých příznačných hromádek písku už neshledáš, dávno je majitelé luk rozvozili."