Název obce je odvozen buď od slova děd, nebo od významu dědící, tedy ti, kteří dědí. Názvy obce v pramenech: 1353 Dyedycz, 1498 Diediczich, 1720 Tietitz, 1846 Dieditz, Dědice.Ve 14. století náležela ves pánům z Lichtenburka, z nichž Albrecht z Lichtenburka Dědice v roce 1406 zastavil Šavlovi ze Strážcova, který je prodal zástavou k budějovickému faráři Michalovi. V roce 1498 je jako alot od Vladislava II. získal spolu s dalším zbožím Václav z Ludanic. Koncem 16. století patřily Dědice Jiřímu Kryštofu Teyvlovi z Gundersdorfu, který je s jiným zbožím prodal v roce 1600 Voršile Lorantance z Inky, provdané za Jana Čejku z Olbramovic. Dědice byly součástí panství Police až do roku 1838, kdy je hrabě August Segur odprodal spolu s Kojaticemi a Hornicemi hraběti Karlu Nimptschovi, majiteli panství Nové Syrovice.

Koncem feudálního období v roce 1843 žilo v Dědicích 245 obyvatel, z toho 121 mužů a 124 žen ve 34 domech a 57 domácnostech. Do roku 1849 byly Dědice součástí panství Nové Syrovice, v roce 1850 byly začleněny do politického okresu Znojmo, od roku 1896 přešly pod nově zřízené Okresní hejtmanství Moravské Budějovice. V oblasti soudní správy náležely Dědice pod pravomoc okresního soudu v Moravských Budějovicích. V letech 1949 až 1960 patřily do správního okresu Moravské Budějovice, od správní reorganizace v roce 1960 do okresu Třebíč. Od roku 1980 patřily Dědice pod MnV Nové Syrovice, od roku 1991 je zde opět obecní úřad.