První písemná zmínka o Čechočovicích je v Zemských deskách brněnských z roku 1358. Staročeské jméno Těchoč dalo obci název. Znamenalo to, že se jednalo o ves lidí Těchočových. Čechočovice, latinsky psáno Czechoczowicz, se objevují v písemnostech v roce 1447.

Ve 14. a 15. století byly Čechočovice samostatným statkem, na kterém sídlil vladycký rod pánů z Čechočovice. V roce 1358 je v listinách uváděn jako majitel Hrut z Čechočovice a jeho manželka Kateřina. Roku 1371 je uváděn jako majitel Vok z Čechočovice s manželkou Anežkou a jeho švagrová Kateřina, vdova po Hrutovi.

Právě v tomto roce prodal Vok Čechočovice Bočkovi ze Slavic, který se od té doby psal z Čechočovice. Majitelem celé vsi se stal v roce 1386, kdy koupil dvůr od syna Hrutova, Ctibora z Čechočovice. Jeho potomci ve vsi sídlili až do roku 1493, kdy ves prodal Čeněk z Čechočovice Kryštofovi a Heřmanovi z Rochova.

Roku 1499 koupili ve sbratři Zdeněk a Burian z Valdštejna. Osudy Čechočovice začíná ovlivňovat panství sádecké. Po bitvě na Bílé hoře tehdejší majitel Zdeněk Brtnický pro účast na stavovském povstání o celé panství přišel. Spadlo do klín a v roce 1622 císařskému podplukovníkovi Cerbonimu. Panství zažilo v roce 1643 velkou ránu. Tehdy sádecký hrad dobývali Švédové. Nepočínali si právě rytířsky a vyplenili celé okolí, což zřejmě postihlo i obec Čechočovice. Píše se rok 1678 a celé panství získává rod hrabat z Valldorfu. Na konci 18. století opět celé panství včetně obce Čechočovice přechází do vlastnictví rodu Chorynských. Podržel si nad ním nadvládu až do roku 1945.