V roce 1826 zakoupili staropražský dům U Halánků s pivovarem a vinopalnou manželé Fingerhutovi, aby jej pak jejich mladší syn Vojtěch za několik let proslavil doslova po celém světě.

VOJTA NÁPRSTEK (1826-1894) se po porážce revoluce v r. 1848 ve Vídni a v Praze uchýlil před policejní perzekucí na deset let do Spojených států amerických, kde získal zkušenosti a vědomosti, jež se snažil po návratu domů zúročit ve prospěch české společnosti. Jednou z jeho nejdůležitějších aktivit bylo vybudování soukromého Českého průmyslového muzea, které mělo pomoci zaostalé české výrobě. Muzeum a knihovna se zakrátko staly centrem české inteligence a díky Náprstkovým kontaktům s Čechy žijícími mimo vlast se proslavily i v zahraničí. Kromě exponátů technických se v muzeu shromažďovaly také sbírky etnografické a umělecké, které přiváželi Náprstkovi přátelé a cestovatelé z celého světa. Po jeho smrti se muzeum stalo národopisným a po r. 1946 bylo jeho zaměření orientováno výhradně na neevropské kultury.

Sbírky muzea jsou nesmírně bohaté a jen velmi malá část je vystavena ve STÁLÝCH EXPOZICÍCH (americké a australské kultury v pražské výstavní budově). V pražském domě U Halánků je návštěvníkům k dispozici rovněž veřejná KNIHOVNA, která nenabízí jen knihy a periodika, ale i další kolekce, z nichž mnohé založil již Vojta Náprstek. Je to sbírka historických fotografií, stereoskopických obrázků, dobové grafiky, výstřižkových knih a nyní i gramofonových desek. K dispozici jsou rovněž rozsáhlé archivy rodiny Náprstkovy, cestovatelů a Čechů žijících v zahraničí. Muzeum se snaží všechny své sbírky postupně zveřejňovat a zpřístupňovat.