Sedlice se nachází na Českomoravské vrchovině v bývalém okrese Pelhřimov, nyní v kraji Vysočina s centrem Jihlavou. Nejvyšší vrchol v této oblasti je Křemešník - 765 metrů nad mořem, vzdálený asi 20 km vzdálení po turistické stezce. Sedlice samosprávnou obcí, ale některé funkce zastává Humpolec, město s rozšířenou působností. Obec leží v nadmořské výšce 486 metrů nad mořem. Nejvyšším bodem katastrálního území je Kolčavka - 532 metrů nad mořem, rozloha obce činí 550,78 ha - z toho lesy 213 ha (obecních 29 ha, 99 ha státních (církevních) a 75ha soukromých). První písemná zpráva pochází z roku 1226, kdy papež Honorius III. vymezil želivskému klášteru 65 vesnic a osídlených míst. Sedlice se zde uvádí jako Czedlicze villa moni Siloensis. název je odvozen od osídleného - obydleného místa. obec sdílela své osudy se želivským klášterem. V roce 1458 si želivský opat Jan II. vymohl na králi Jiřím z Poděbrad potvrzení všech výsad kláštera a mezi uvedenými vesnicemi byla i Sedlice. Císař Ferdinand I. (1835-1838) patentem ze 7.9.1848 zrušil poddanství. Po 717-ti letech zaniklo želivské klášterní - panství. Jehož celková výměra činila 18579 jiter. Roku 1840 mělo želivské panství 7431 obyvatel, Sedlice 28 objektů a 235 obyvatel, samota Kordovsko 2 selské grunty. Obyvatele měli právo svobodného lovu ryb v Želivce. V roce 1850 proběhly svobodné volby do obecního zastupitelstva v Želivě. Se Želivem byly spojeny obce Bolechov, Brtná, Poříčí a Sedlice. Ze zápisu obecního zastupitelstva v Želivě roku 1907 můžeme vyčíst, že bylo povoleno odpojení obcí Poříčí a Brtná. V těchto obcích byly zvoleny vlastní samosprávy. V období socialismu byly podporovány větší celky a obce byly nuceny k integraci. V roce 1980 proběhlo v obci referendum ke sloučení se Želivem. S překvapením bylo zjištěno, že necelých 100% obyvatel chce samosprávu v obci. Do dnešní doby jsme se díky obětavosti některých občanů udrželi jako samostatná obec, která o všem svéprávně rozhoduje.