Obec se nachází cca 18 km východně od Brna. Leží na rozhraní Drahanské vrchoviny a Dyjskosvrateckého úvalu. Část katastrálního území tvoří hranici s okresem Vyškov. Součástí obce je lokalita Stará Pošta s šesti popisnými čísly, která leží 2 km. jižně od hlavní části obce.

První zpráva o obci je v památné nadační listině biskupa olomouckého - Jindřicha Zdíka z roku 1131. Uvádí se zde mezi jinými i 13 popluží (dvory s poli) z Kovalovic. Okolní rybníky patřily hraběti Lvu z Klobouk. V listině z r.1210, jíž král Přemysl Otakar I potvdil založení kláštera zábrdovského a statky mu věnované se uvádějí též Kovalovice. V dalším období několikrát změnily majitele. Patřily k hradu Videmberku, který se naházel v lese za údolím „Rékoví“, poté markraběti Janovi. Syn Jošt je věnoval dědičně r. 1406 Petrovi z Kravař. Po něm jeho synové Václav a Jiřík. Dále je postupně vlastnili Zich z Lipiny, Jakub z Maršova a Markéta z Kovalovic. Roku 1480 Machna z Janova a z Kovalovic, prodala Kovalovice s dvorem, mlýnem rybníkem a vším příslušenstvím Václavu a Jiříkovi Syrovátkům ze Lhoty. Synové Václava, Jan Kuník a Jindřich je vložili v desky zemské Václavu Pavlovskému z Vidbachu. Syn Hynek vystavěl v polovině 16 století tvrz a v roce 1563 je prodal Albrechtu Černohorskému z Boskovic, který je připojil k panství pozořickému.

Kovalovice ležely na formanské „slezské cestě“, významné přepravou soli, vedoucí z Brna na Podolí, přes Kovalovice, Rousínov k Věličce do Polska. V obci byly tři kovárny pro kování formanských koní. Odtud je údajně název obce( koval - více). Nad obcí k hradu Vildemberk bylo několik rybníků a rovněž za obcí k mlýnu Bahňák. U těchto hnízdilo množství vodního ptactva zejména kachny a racci. Tento motiv byl v pečeti a poté převzat do znaku obce.

Před třicetiletou válkou bylo v obci 45 domů, po válce 23 domů. Roku 1754 zde bylo 59domů a 11 domků bez polí, obecní jatka, kovárna a pastouška. Velkostatek zde měl dvůr,krčmu a mlýn. Do roku 1891 se zde pěstoval anýz.

Novodobější historie. R.1873 zřízena v obci jednotřídní škola pro Kovalovice a Šumice, v r. 1876 rozšířena na dvoutřídní. V r. 1885 se odškolilyŠumice, v r.1910 rozšířena na trojtřídní. V dvacátých letech 18. století byla postavena nová „císařská silnice“ Olomouc - Brno, která vede částí obce - Stará Pošta. Po této jezdila kurýrní pošta a právě zde byla dědičně zřízena zprostředkující pošta a též mýto a hostinec. Zprostředkovávala též větev na Slavkov a Bučovice.