První zpráva o obci je z roku 1359, kdy je jmenován zdejší mlýn, který tehdy patřil k Řepici. Původní název osady byl Dvořec. Podle A. Sedláčka tvrz zde postavil patrně před rokem 1372 Předota z Řepice, když se oddělil od svých bratří. K roku 1409 je uváděn Zikmund z Dvorce, který dává desátky ke kostelu v Řepici. V roce 1476 povolil král Vladislav Markétě ze Dvorce vdané Mirošové, aby místo tvrze, která stála ve vsi, posta­vila tvrz novou na pahrbku a pojmenovala ji Slaník (asi podle staršího názvu pahrbku). Po smrti jejího manžela, který byl jejím dědicem, král Vladislav daroval v roce 1505 jeho pozůstalost "k zámku Slaníku" k vel­kopřevorství ve Strakonicích, kam již byla tvrz patrně dříve prodána. V roce 1569 jsou ve Slaníku uváděny tři dvory s mlýnem jako zvláštní statek, který patřil k Blatné, a později k Česticům.

Místo středověké tvrze z doby před rokem 1372 klademe hypoteticky jižně od dnes rozparcelovaného dvorce na vyšší skalnatý břeh Otavy, do míst usedlosti čp. 8. V 15. století tvrz zanikla a nová je kolem roku 1476 stavěna podle povolení krále Vladislava na výrazném skalnatém ostrohu severně od bývalého dvorce, na němž dnes stojí usedlost čp. 6 a na východním zvýšeném konci kaplička. Pozdně gotická tvrz Slaník sloužila jako feudální sídlo asi pouze 30 let a postupně zanikla po roce 1505, kdy byla králem Vladislavem darována strakonickému velkopřevorství. Po její existenci nejsou znatelné stopy. Část je narušena lomem a novým vodojemem, stará studánka byla zasypána. Místní pověsti připomínají podzemní chodby, které Slaník údajně spojovaly s Řepicí.

V katastru obce při staré cestě, která směřovala ze Slaníku západním směrem přímo do Strakonic, nalézá se poloha "Na hrádku". Jedná se o táhlý hřbítek vose Z - V v prodlouženém východním směru zalesněný. V poli na jižním svahu byly při povrchovém průzkumu nalezeny šedočerné střepy s ovaleným okrajem, které možno klást do 13.-14. století. Existenci středověkého hrádku prameny v těchto místech nepřipomínají, přesvědčivé stopy v terénu nebyly zatím nalezeny.

Sedláček 1897, XI, 138; Dubský 1949, 425; Braun 1968, 59.

Tato stránka je převzata z knihy Tvrze a hrady na Strakonicku, autoři František Kašička a Bořivoj Nechvátal, Muzeum středního Pootaví Strakonice, 1986.