Sedlice leží na jihovýchodním svahu brdského výběžku, oddělujícího blatenskou kotlinu od horažďovické pánve. Protíná ji silnice Plzeň - Písek, Strakonice. Krásná krajina, bohaté rekreační a turistické možnosti, zajímavá historie a kulturní pamětihodnosti.
Stavba farního kostela sv. Jakuba Většího na místě staršího gotického kostela ze 14. století, byla zahájena v roce 1744. Stavitelem byl Antonín Jermář, snad žák K. I. Dienzenhofera. Stavba byla dokončena v roce 1752. V červenci roku 1745 vykonal návštěvu Sedlice proslulý páter A. Koniáš.

Zatím nejstarší archeologický nález na katastru Sedlice byl učiněn při polních pracích v listopadu 1964 u místního nádraží. Je to kamenný kopytovitý klín (nástroj na opracování dřeva) z mladší doby kamenné. Zcela bezpečně bylo toto území osídleno v době železné, v období kultury halštatské. Z této doby pochází plochý žárový hrob, zjištěný na východ od Sedlice, jiný byl prozkoumán jihovýchodně od osady Důl. Významnou halštatskou lokalitou je jižní svah vrchu Hradiště, kde byly objeveny náramky, bronzové nášivky, železné hroty kopí, nože, koňská udidla a podobně. Stejně staré mohyly se díky lesnímu porostu uchovaly u Holušic, nedaleko nichž byly objeveny stopy stejně staré osady.