Obec leží 3 km severozápadně od Volyně a rozkládá se podél potoka Peklov, mezi vrchy Ostrý (591m) a Chrastava (523m). První písemný záznam je z 1. poloviny 14. století, držitelem majetku byl pravděpodobně Buden. Další doklad – ze 7. září 1352 – uvádí obec jménem Nyhossowycz (odtud Něhošovice, ves lidí Něhošových, později již zvané Nihošovice) a jejího držitele Mikuláše Kosoře. Další zmínky o Nihošovicích souvisejí již s panstvím Volyně, které bylo v majetku svatovítských proboštů. Po husitských válkách církev ztratila své volyňské panství, v r. 1436 jej zastavil císař Zikmund Přibíkovi z Klenové za pomoc při obléhání Volyně. Po něm jsou jako další držitelé Nihošovic: v r. 1457 Václav Vlášek z Miloňovic a v r. 1468 Bušek Buzický z Buzic, na počátku 16. století Matěj z Třebska, pak Adam Řepický ze Sudoměře, který v r. 1543 prodal tvrz, dvůr i ves Janovi Malovcovi z Pacova. Asi v r. 1569 se do Nihošovic přiženil Arnošt Vitanovský mladší z Vlčkovic, kterého Jan Malovec z Pacova ustanovil dědicem. Rod Vitanovských byl zde až do r. 1670. Po vystřídání dalších majitelů se dostaly v r. 1706 pod svatovítské proboštství. Církevní majetek tu potvrzuje i P. František Teplý, v Dějinách města Volyně uvádí : „ Panství volyňské rozmnožil probošt Mayer, koupiv statek Nihošovice … kolem r. 1703“. Vznik tvrze lze předpokládat ve 14. století, později renesančně přestavěna. Ještě snad v 17. století byla však stržena ( její nadzemní část) a před její areál, v němž zůstaly sklepy, byl v l. 1670-75 za Chřepických z Modliškovic postaven dnešní jednopatrový zámek s pozdně renesančním půlkuhovým portálem. K němu přiléhá kaple sv. Máří Magdalény. Objekt není přístupný veřejnosti. Na kopci západně od obce se nachází kaple sv. Antonína Peduánského z konce 17. století, centrální stavba ve tvaru kříže a se sklenutou kupolí nad středním prostorem. Jejího fundátora připomíná nápis za hlavním oltářem : „Jindřich Vilém Vitanovský z Vlčkovic, urozený a statečný rytíř, někdejší pán v Něgošovicích a Něměticích, který kapli nad vsí nákladem svým vlastním vystavět dal a jinými dary jest nadal r. 1693. Usnul v Pánu 20. Září 1696.“