Okolní krajina byla osídlena již v pravěku.
Archeologické průzkumy Hradce u Němětic dle B. Dubského dokazují, že tato lokalita byla po stránce strategické jako přední stráž a sloužila zároveň trvalejšímu, pokojnému životu za míru. Hradec u Němětic mohl být snad rezidencí vládců Hradiště u Sousedovic, neboť poskytoval lepší existenční podmínky než vysoko postavená pevnost.

Četné stopy po zničení Hradce ohněm a neobvyklé množství šípů tam nalezených nasvědčují o katastrofě, kterou lze datovat ke konci IX. století po Kr. U hradce se nacházela dřevohlína jako stavební materiál a množství zápalných šípů nasvědčuje tomu, že byly použity k zapálení tvrze.

Nálezy z Hradce dokumentují existenci žárových hrobů popelnicových.
Je prokázáno, že Volyňsko bylo osídleno již dlouho před naším letopočtem lidem slovanským podobně jako Blatensko. Vykopávky u Němětic ukazují, že do těchto míst pronikla nejjižnější plátenická kultura v Čechách.

Nalezené střepy zdobené keramiky se včleňují do kultury halštatské.
Později pozornost poutala zejména rýžoviště zlata na Volyňce. Němětice vznikly na zeměpanském majetku, vesnici založila spolu s několika dalšími v okolí královna Eliška Přemyslovna roku 1315. Ve 14. století byla vesnice připojena k panství hradu Hluboká. Po husitských válkách byla ves v zástavním držení. V 17. století tvořily Němětice drobný samostatný statek. Vesnice značně utrpěla za třicetileté války, roku 1654 bylo ve vsi 8 usedlostí osazených a 7 pustých. V roce 1733 ves získala pražský svatovítská kapitula. Němětice zprvu zůstaly samostatným statkem kapitulního probošta, později byly připojeny k Volyni.