První písemná zmínka o obci je z roku 1243 a svědčí o tom, že ves náležela křížovníkům svatomářským. V roce 1251 potvrdil markrabí moravský a vévoda rakouský Přemysl Otakar II. věnování, jež učinil Bavor s manželkou ze Strakonic, řádu maltánskému, jemuž darovali chrám a palác v hradu a k tomu několik vesnic, mezi nimi i Mnichov.

Během třicetileté války byla vesnice těžce postižena vojenskými přepady a z 31 stavení bylo 15 pohořelých. Poměry se nezlepšily ani po válce a několik hospodářů odchází. Podle berní ruly z let 1652-55 měl Mnichov 30 usedlostí, 27 sedláků, 1 chalupníka a 2 zahradníky - přibližně 210 obyvatel. Na přelomu 17. a 18. století se vesnice zalidňovala a podle tereziánského katastru bylo v obci již 41 domků. Po revolučních letech 1848, kdy zde žilo přibližně 600 obyvatel v 86 domech, se rozvíjí zemědělství, osívají se nové plodiny, chová se více dobytka, ale začíná i útěk do měst. První světová válka zasáhla obec jako většinu ostatních a ztráta mužů bude připomínána památníkem na návsi.

V roce 1956 vzniklo JZD Mnichov a v roce 1967 se sloučilo s JZD Katovice a Krty v jeden celek. Na začátku 70. let měla vesnice 363 obyvatel a 103 domů. Název vesnice, kde kdysi býval vladyčí dvůr, se odvodilo od vlastního jména (zřejmě vladyka Mnich).

Název prošel několika změnami: 1243 - Mnechow 1368 - Mnychow 1654 - Michow 1790 - Míchov 1926 - Mnichov