V letech 1342-1357 byla ves s tvrzí sídlem panského rodu Cehniců z Říčan, z nichž je uváděn především Rudolf z Říčan a z Cehnic. Po něm vlastnili Cehnice s tvrzí jeho čtyři synové - Oldřich, Svojše, Jan a Bohuslav Sestřínek. Ještě k roku1397 je uváděn Jan a patrně také ještě žil Bohuslav. Kromě toho měl zde svůj díl Mikuláš, který není blíže jmenován a který v roce 1396 zemřel. V letech 1416-1425 jsou doloženi Karel a Bušek, synové Bohuslavovi, z nichž Bušek se stal děkanem kapituly v Týně nad Vltavou. V roce 1419 prodali plat v Cehnicích k užívání faře v Radomyšli. Dále jsou v letech 1431-1465 jmenováni bratři Jan a Karel a později Mikuláš z Říčan, který - patrně před rokem 1475 - připojil Cehnice ke zboží svých strýců ve Stěkni. V roce 1475 Za­chař z Říčan a jeho syn Mikuláš přenesli plat z Cehnic, který byl od roku 1419 připojen k faře v Radomyšli na obec Nevčelice. Na žádost Heralta Kavky z Říčan král Ferdinand povýšil obec v roce 1540 na městečko s vlastním erbem, s týdenním trhem, dvěma trhy výročními a právem pečetit zeleným voskem. Po smrti Heralta Kavky z Říčan při dělení Stěkeňska a v roce 1563 dostal jeho syn Jan Kavka z Říčan tvrz, dvůr a městečko Cehnice s 10 vesnicemi. Zemřel v roce 1577 a Cehnice připadly jeho nezletilému synovi Janovi, který se vyrovnal se svou matkou Kateřinou o její věno a v roce 1601 na základě majestátu Rudolfa II. udělil svým poddaným některé výsady. Roku 1602 koupili od něho poručníci Zdeňka Jana Říčanského z Říčan Cehnice a připojili opět ke štěkeňskému panství.