Tvrz vznikla snad již v 14. století, doložena rokem 1464 za Václava z Doloplaz. V polovině 16. století ji získali Nekešové z Landeka a ti nebo jejich dědic Arkleb z Víckova rozšířili tvrz v renesanční čtyřkřídlý zámek. Za třicetileté války valašské povstání, poraženo roku 1627. V letech 1652 - 1827 náležel zámek uherskému rodu Illésházyů, kteří roku 1656 zahájili jz. od zámku výstavbu nového sídla, které mělo mít podobu italského kastelu s nárožními věžemi a odpovídat podobě illésházyovských sídel v Uhrách (stavbu vedl A. Cavado), ale v 80. letech 17. století byl nedostavěný objekt změněn na kostel. Původní zámek sloužil jen jako sídlo úředníků, v roce 1708 byl dobyt a vypálen uherským vojskem Františka Rákocziho II. Teprve v letech 1732 - 1733 zámek opraven a barokně zmodernizován. Další, klasicistické úpravy v letech 1833 - 1834 za Wachtlerů. Posledními majiteli zámku byli Thonetové v letech 1890 - 1945. V roce 1915 zámek vyhořel a byl upraven pseudorenesančně.