Čtyřkřídlý renesanční zámek na místě pozdně gotického hradu. Tvrz pravděpodobně postavena brzy po roce 1276 klášterem Hradisko u Olomouce jako součást opevnění města. V roce 1398 ji získali od markraběte Jošta Tunklové z Brníčka, v letech 1427 - 1475 náležela Tovačovským z Cimburka, od roku 1475 Pernštejnům. Na přelomu 15. a 16. století zčásti pozdně goticky přestavěna. V letech 1554 - 1562 postavili Kropáčové z Nevědomí jižně od ní na místě několika měšťanských domů nový patrový renesanční zámek, oddělený od města příkopem. Tvrz stavebně související s novým zámkem změněna v hospodářské budovy. V 2. polovině 16. století a na počátku 17. století za několika dalších majitelů úpravy a rozšíření (vznik čtyřkřídlé dispozice, přístavba 2. patra). Po Bílé hoře získali zámek Ditrichštejnové (do roku 1858), po nich Hatzfeld - Weissweilerové a v letech 1909 - 1945 Althanové. Pobělohorští majitelé v zámku téměř nepobývali, nejprve budova sloužila jako sídlo panských úřadů a úřednické byty, od konce 18. století byly v zámku i státní úřady. V 19. století několik nevhodných stavebních zásahů především do interiérů, v roce 1829 zbořena jv. věž, odstraněn renesanční most přes příkop, zazděná část arkád.

V současnosti je zámek sídlem Městského úřadu.

Zajímavosti:

• nádvoří je zastřešeno skleněnou kopulí. Umožňuje to konání výstav, prodejních, kulturních a jiných akcí.
• v hradbách je vidět vstup do podzemního Zámeckého klubu.