První písemná zpráva pochází z roku 1379. Obec Vlčeves - na základě výnosu ministerstva vnitra ze dne 23.6.1923 čís. 43.354 změněn podle zákona ze dne 14.4.1920 čís. 266 Sb. a nařízení úřední název zdejší obce místo dosud užívaného názvu Vlčoves na Vlčeves. Vesnice až do konce 16. století příslušela k choustnickému panství. Poslední Rožmberk Petr Vok ji v roce 1557 i s dvorem postoupil Václavu Vítkovi ze Rzavé, který si začal predikát z Vlčevsi. Ves po jeho smrti drželi synové Adam a po něm Zdeněk. Později se zde připomínala jako paní Regina Magdalena Doupovcová z Olbramovic, za níž tu ve třicátých letech 17. století bylo usedlých a 7 gruntů zničených od vojáků, které nebyly osívany a byly pusté. V druhé polovině 17. století ve Vlčevsi vládl Heřman František Malovec, který zemřel roku 1671, a potom se tu stala paní rytířského rodu Magdalena Dorota Špulířová s manželem Janem Jiřím Dohalským. Zboží v roce 1704 získal Jan Václav Vražda, rytíř z Kunvaldu, hejtman bechyňského kraje, a za dva roky na to Dysmas Obytecký z Obytec, od kterého převzal statek jeho bratr Augustin Václav. Další majitel Vlčevsi, Antonín Deym ze Stříteže, zemřel v roce 1727. V roce 1750 hraběnka Herbensteinová prodala zboží hraběti Ferdinandu z Desfours, který je spojil se svým radenínským panstvím. Vraždové z Kunvaldu byli zásluhou Jana Václava místokomorníka Českého království, povýšeni do panského stavu v roce 1759. V modrém štítě měli zlatého baziliška, který byl i v klenotu. Větev Vraždů vymřela v polovině našeho století. V roce 2012 byl Obci Vlčeves předsedkyní Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky udělen znak a vlajka.