První písemná zpráva o obci pochází z roku 1349. Záhy získal panství Dolní Benešov, ke kterému se vedle Bohuslavic a dílu Kozmic počítala i Závada ve starších dobách též označovaná jako Závadka, významný šlechtický rod pánu z Drahotuž. Mnozí příslušníci tohoto rodu náleželi ke vzdělaným a vlastenecky smýšlejícím šlechticům. Jejich jméno se objevilo i na stížném listu kostnickému koncilu proti upálení M.J.Husa, a proto i na ně dolehla papežská klatba. Úhlavní nepřítel husitů král Zikmund v součinnosti s knížetem Přemkem Opavským donutil nejprve Petra Strážnického z Kravař opustit Opavsko a pak se zaměřil i proti ostatní husitsky smýšlející šlechtě. Pravděpodobně v této době měli Drahotušové v Závadě silně opevněnou tvrz, která ale přitahovala nepřátelské síly. Za těchto akcí ves byla zpustošena. Proslulý obhájce češtiny Jan Žutar z Drahotuš v roce 1439 obdaroval rektora opavských škol a nejvyžšího zemského písaře Mistra Jana z Bělé postoupením vsi Závady s tvrzí. Jeho syn Jindřich z Bělé v neklidném závěru uherské nadvlády na Opavsku roku 1499 postoupil Závadu Stiboru Doupovcovi ze Sudic a potom v rychlém sledu se na závadské tvrzi vystřídali čtyři majitelé. Teprve v roce 1527 opět koupili Závadu zpět k benešovskému panství bratři Jan a Vavřinec z Drahotuš. Tam také viz její osudy. Za Jana Baptisty Maxmiliána SVOB. P. Zuana žilo v Závadě 10 sedláků a 6 domkařů. Město Opava od Závady vybíralo za údržbu mostů a silnic poplatek ve formě mostního žita. V roce 1865 v Závadě vznikla škola a následujícího roku získala budovu. Po připojení k ČSR v roce 1920 měla vesnice rozlohu 526 ha, 461 obyvatel , 71 domů, 1 hostinec a myslivnu. Součásti byla osada Podliščí s 19 domy. Za pozemkové reformy rothschildovský vrchnostenský dvůr byl jako zbytkový statek o výměře 77 ha pronajat ing. I. Šamankovi.