Moravský Beroun je bránou do Nízkého Jeseníku, který každého návštěvníka upoutá svou malebností a nezaměnitelnou atmosférou vesniček, lesů a neporušených přírodních scenérií.

Jeho dějiny jsou spjaty s historií šternberského panství na severní Moravě. Základy mu položil někdy v polovině 13. století Zdislav ze Šternberka, jenž získal podhoří Nízkého Jeseníku jako výsluhu od českého krále Přemysla Otakara II.

První zmínka o Moravském Berouně jako o městě naznačuje, že vzniklo před rokem 1339. Podnětem pro jeho vznik byla hornická činnost, jak dokládá městský znak obsahující kleště a hornické kladivo. V rámci německé kolonizace se Moravský Beroun stal střediskem dolování a zpracování železné rudy. Kutací práce v regionu řídil horní úřad v čele s hormistrem. Nejstarším cechem v Moravském Berouně byl cech kovářský. V roce 1577 dostalo město od císaře Rudolfa II. právo konat dva výroční trhy. Po čase získalo město i právo volného obchodu a trhu a výčepní právo.

V druhé polovině 16. století vyvolala náboženská svoboda novou vlnu německého přistěhovalectví, v níž se ztrácejí zbytky českého obyvatelstva. Město bylo postiženo třicetiletou válkou, která přinesla hospodářský úpadek a bída. Město mělo v té době i hrdelní právo, v l. 1656-70 a 1720-40 se ani Berounu nevyhnuly čarodějnické procesy. 

Teprve koncem 18. a začátkem 19. století prožívá město období rozkvětu spojeného s tkalcovskou výrobou a s textilním průmyslem a byl typický pro celou severní Moravu a přilehlou část Slezska. Nástupcem tohoto průmyslu je dnešní podnik Granitol a. s. , který je nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu.  Zabývá se především výrobou plastových technických a obalových fólií a svařovaných výrobků z těchto fólií.

Bohužel krize průmyslu počátkem 20.st. vedla k rozsáhlému vystěhovalectví. Změn ve 20. stol. zažilo město více, v roce 1945 došlo k odsunu německy mluvícího obyvatelstva. 

Následující doba moc městu nepřála. Náměstí se "dočkalo" panelových domů, i městský park za městem doznal změn. Město si je ovšem vědomo toho, co je třeba napravit. Proto byla mj. otevřena naučná stezka Křížový a Kočičí vrch, která nás provede městem, ukáže nám jeho největší památky, městský park a přes zvlněnou krajinu Nízkého Jeseníku nás dovede k pramenu minerální vody Ondrášovky. V roce 2010 byla dokončena rozsáhlá úprava náměstí, včetně komunikací a inženýrských sítí.

K historickým památkám patří rodný dům prof.C.Hanela (1751-1820), učitele Jakuba Jana Ryby, rektora a faráře ve Staré Vodě, který stojí na náměstí. Dominantou města je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v renesančním slohu, který byl postaven v letech 1606 -1610, s nejstaršími varhanami na Moravě. K pamětihodnostem taktéž patří velmi kvalitní barokní plastika Panny Marie Immaculaty z roku 1760, která byla po rekonstrukci náměstí umístěna zpět na náměstí, dále litinová plastika Vítězného Krista s praporem z roku 1868, secesní náhrobek s bronzovou postavou truchlící ženy z počátku 20. století, obnovená kaple na Křížovém vrchu, kostel Povýšení Svatého Kříže s fragmentem gotického původu, budova radnice ze 17. století, budova fary z 16. století, která byla prohlášena roku 2006 kulturní památkou a budova školy z počátku 20. století. V Nových Valteřicích se nachází unikátní lovecký zámeček - technická památka zakoupená na průmyslové výstavě v Paříži roku 1848. Na sever od Moravského Berouna v místní části Čabová stojí za obdiv  kamenný kříž  z roku 1731, dílo sochaře Sebalda Kapplera, který byl restaurován v roce 2006.