První písemná zmínka o obci pochází až ze 14. století, ale historie obce je daleko delší a Sány náleží mezi nejstarší obce na Poděbradsku. Je zde bohatě zastoupena kultura zvaná "poúnětická", známá z archeologických vykopávek hlavně keramických nádob, kovových předmětů a zejména lužické hory.

První písemná zmínka je z roku 1352, kdy podle konfirmačních knih patřily Sány s okolím, zejména s Badry, Žehuní a se zaniklou osadou Oškobrhy (u Vlkova) cisterciáckému klášteru v Mnichově Hradišti. V témže století vladyka z Dolan založil tvrz v místě dnešního statku čp. 3, někdy se uvádí i na pozemcích čp. 2, 4 a 42.

V době husitské sídlí na svobodném statku (zřejmě na statku s tvrzí) vladyka Jan Čapek ze Sán, slavný husitský válečník. Neblaze proslul svou účastí v bitvě u Lipan (1434), z níž se svými jezdci předčasně prchl a přivodil tak porážku Táborů a Sirotků. Jen s výjimkou Čapkova svobodného statku přešli po bitvě u Lipan Sány i s Kolínem do rukou slavného válečného kněze Bedřicha ze Strážnice. Čapkův statek vystřídal majitele, aby se nakonec dostal do rukou Jiřího z Kunštátu.

V tomto období, tedy ve druhé polovině 15. století, byly Jiřím z Kunštátu založeny umělé kanály a mlýny (Lánská struha, později zvaná Sánská a Bačovský náhon). Zejména se vzpomíná rybník Blato, ležící severozápadně od Poděbrad, který byl tehdy jedním z největších rybníků v Čechách.

V době husitské se obyvatelstvo přiklonilo k víře podobojí. To trvalo až do bitvy na Bílé hoře v roce 1620. Následná rekatolizace obyvatel trpěla nedostatkem kněží. Kostel zasvěcený svatému Ondřeji však v Sánech stál již od 13. století z dob cisterciáků. Roku 1787 bylo v obci zřízeno kaplanství a v roce 1856 povýšené na faru. Kostel nepostačoval, a tak byl v roce 1824 stržen a postaven nový a zároveň nynější kostel. Po vydání tolerančního patentu (1781) byl v Sánech také zřízen sbor evangelický, který neměl dost členů, a tak byly Sány přiděleny k faře libické.

Dlouhou tradici mělo i školství. Již v roce 1638 byla jedna místní budova vykoupena pro školu.

Na přelomu století prosluly Sány ve středních Čechách uvedením v život tzv. družstevní myšlenky. První důležitou družstevní organizací, která vznikla v roce 1897 byl spořitelní spolek a záložní spolek Kampelička. V roce 1900, kdy byla družstevní myšlenka již rozvinuta, bylo založeno Rolnické družstvo a v roce 1906 Hospodářské strojní družstvo. Rolnické družstvo postavilo sušárnu čekanky, později byla zřízena i družstevní pekárna, mlýn čistící stanice a lázně. Nejstarším místním družstvem však bylo roku 1889 družstvo Vodní a meliorační, jehož úkolem byly úpravy potoků.

V Sánech není žádná památka zapsaná do seznamu nemovitých kulturních památek České republiky, ani zde není vyhlášena plošná ochrana.