První zmínka o Rožďalovicích je v Palackého Dějinách, a to, že roku 1223 – 1226 se uvádějí jako dědictví Soběhrdovo z neurčitého rodu. Jan Lucemburský nechal Rožďalovice za věrné služby rytíře Ješka z Rožďalovic povýšit kolem roku 1340 na město. Přestože první písemné zmínky pocházejí až z 1. čtvrtiny 13. století, archeologické nálezy dokládají osídlení již z mladší doby kamenné.

Z rodů, za nichž došlo k rozkvětu Rožďalovic, uveďme ještě Křinecké z Ronova (2. polovina 15. století – 1622) a Lobkowicze (1815 – 1930).
Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventina (1511 – 1580), jehož nejznámější tisky jsou Mattioliho Herbář a česká bible zvaná Melantriška, a profesora Gustava Adolfa Lindnera (1828 – 1887), zakladatele české pedagogiky jako vědy. Nejenom těmto dvěma osobnostem je věnována expozice v Pamětní síni rodáků a přátel města Rožďalovic, která se nachází v budově bývalé školy v Husově ulici. Kulturním stánkem pro veřejnost je nově rekonstruovaná budova čp. 30, pocházející z původní městské zástavby. V domě je umístěna Galerie Melantrich – pobočka Polabského muza Poděbrady.
Součástí obce jsou i bývalé samostatné vsi Podolí a Zámostí, spádovou oblast tvoří obce Hasina, Ledečky, Viničná Lhota a Podlužany.

Pro svůj neopakovatelný přírodní kolorit patřilo okolí Rožďalovic vždy mezi vyhledávané rekreační a chalupářské oblasti. Okolní lesy poskytují v létě příjemné procházky a možnost houbaření.
Protékající řeka Mrlina s výhledem na zámek a kostel, prstencovitě se táhnoucí lesy a četné okolní rybníky inspirovaly i řadu malířů a grafiků – Bohuslava Knoblocha, Antonína Majera, Vladimíra Silovského, Maxe Švabinského, Jiřího Škopka, Karla Vika a další. Viktor Dyk dokonce věnoval Rožďalovicím jednu ze svých básní ve sbírce Devátá vlna. Výraznou dominantou obce je barokní kostel svatého Havla z 1. poloviny 18. století, kde se pravidelně konají mše pro věřící i z okolních obcí, a barokně přestavěný zámek, dnes sloužící jako domov důchodců (druhá část domova důchodců je umístěna v budově bývalého kláštera na náměstí). Významné stavební počiny v obci pocházejí především z doby, kdy rožďalovické panství drželi Valdštejnové (1622 – 1760). Za jejich působení byly v roce 1717 umístěny před budovu dvě barokní sochy od Michala Jana Brokofa (svatý Václav a svatý Jan Nepomucký). V roce 1718 byl na náměstí postaven Mariánský sloup v souvislosti s morovými epidemiemi.

Pramen: Publikace „Region Nymburk, Města a obce“