Zámek Kačina si nechal jako svoje representační sídlo postavit v letech 1806-1924 Jan Rudolf Chotek, tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého. Plány vypracoval saský královský architekt F. Schuricht a stavbu prováděl pražský stavební rada J.P. Jöndl a v posledních letech arcibiskupský olomoucký stavební rada A.Arche. Funkčně je zámek rozčleněn na hlavní centrální budovu s representačními prostorami a obydlím hraběcí rodiny, na dvě čtvrtkruhová k ní přiléhající nižší křídla se sloupovými kolonádami s hostinskými pokoji a na dva na ně navazující pavilony. V pravém je umístěna nikdy nedostavěná zámecká kaple a zámecké divadlo dokončené až v polovině 19.století. V levém je Chotkovská knihovna s více jak 40 000 svazky naučné i krásné literatury z 16. až 19. století. Zámek je zasazen do rozsáhlého přírodně krajinářského parku, založeného již roku 1789 podle plánů slavného vídeňského botanika F.N. Jacquina.

Chotkové přišli na Kutnohorsko již roku 1764, kdy Jan Karel Chotek koupil Novodvorské panství. Jeho synovci Janu Rudolfovi však strohý barokní novodvorský zámek nevyhovoval a dal si postavit Kačinu. Novodvorský zámek ponechal hospodářské správě panství. Chotkové žili na Kačině a v Nových Dvorech až do roku 1911, kdy zdejší větev Chotků vymřela a velkostatek se zámkem zdědil synovec posledního Chotka Quido Thun Hohenstein. Ten svůj majetek předlužil, byl proto na něj uvalen konkurs a za druhé světové války byl v nucené dražbě prodán Hitlerjugend. V roce 1945 byl zámek i velkostatek znárodněn a roku 1950 byl dán k disposici Zemědělskému muzeu, které zde postupně vybudovalo svoje expozice. Ty jsou umístěny v hlavní budově. Až do roku 1995 zde byly pouze zemědělské a potravinářské expozice. Poté v rámci nové koncepce Muzea českého venkova zaměřujícího se na presentaci jednotlivých společenských vrstev žijících na venkově a tedy i šlechty, muzeum postupně zpřístupnilo Chotkovskou knihovnu, zámecké divadlo a v roce 1997 i rozsáhlou Chotkovskou expozici.